Baby Brittannica, Agamba, Borgia a Ataraxies - kamarádi


CH. CAESARION HALIT PAŠA   * 27. 5. 2008
(Ich. Nilo Dei Nobili Nati x Ch. Galanthus Nobilis Bretagne)

Výstavy:
Junioršampion ČR, Klubový šampion mladých DKČR
Šampion ČR, Klubový šampion DKČR

čekatel Grandšampiona ČR, Nejlepší mladý jedinec
Výborný 2 ve třídě mladých na Světové výstavě psů v Bratislavě 2009

4x CAJC (CZ), 9x CAC (CZ), 3x res.CAC (CZ), res.CACIB (CZ), BOJ (CZ)

Zkoušky:
BH (56 bodů), ZVV1 (88-90-91)

Svod a bonitace:
Svod dorostu- 5CR(dole)I, CZ bonitace prvotní- 6CR(dole)I
D ZTP V 1B (Rudi Killmaier)

Zdravotní vyšetření:
RTG DKK a DLK 0/0 (CZ 2009), HD A (D 2012)
Spondylóza neg. (CZ 2009), von Willebrand neg. (CZ 2015)
Holter (24 hod. EKG) neg. (D 2010, 2012, 2013, 2014)
Doppler, Echocardiografie, Sono, 15 min. EKG, krevní testy neg. (D 2010, 2012, 2013, 2014)
Štítná žláza, Natriuretické peptidy neg. (CZ 2011, D 2012, 2013, 2014)



Charakteristika:

        Caesarion Halit Paša alias Agbar je strýček naší Sárky a Sukie (maminka Sáry a Sukie, Isména Halit Paša, je poloviční sestrou Agbárka, mají stejnou maminku, Galanthus Nobilis Bretagne, familiérně zvanou Nusu). Naše Sendynka se však s Agbárkem kamarádila ještě před pořízením Sárky i Sukie, protože s Baříkovou paničkou, Janou Konečnou, jsme se přátelily i my (jak jinak, než že jsme se spřátelily kvůli dobrmanům, obě nás s nimi pojí dost podobný osud). Senduš a Agbárek se mají moc rádi a krásně spolu pádí po horizontu. Sendy si myslí, že díky tomu, že je starší, tak může Agbarovi šéfovat. Agbar Sendy její vrtochy baští, ale jedině proto, že ji zařadil do svého harému a tajně ji obdivuje =o)! Sárka má s Bářou podobně vřelý vztah! Ač ona se s mnoha pejsky až tak moc důvěrně nekamarádí, protože její povahový rys není přílišné družení, naopak je to spíš samostatná jednotka, přesto jí strýček učaroval hned od prvních týdnů, co byla u nás! Zřejmě vycítila příbuzenské vazby a taky barevnou příslušnost a od prvního společného venčení za velkým Agbárkem statečně pelášila a všelijak se s ním zaobírala. Agbar na tom byl podobně, z malého hnědého uzlíku byl doslova nadšený a nespustil z něj oči, mnohdy i čumák. Přeskočila mezi nimi holt jiskra a byli jako dva magnety, co se přitahují. A to jim vlastně vydrželo do dnes. Protože Jana s Agbárkem (a také i Nejdynkou/Nadine Halit Paša, které se Jana trvale ujala na začátku roku 2011) bydlí v cca hodinovém dojezdu od naší chalupy, vídáme se relativně pravidelně.

        Agbárek si všechny lidi okamžitě získá svou přátelskou a otevřenou povahou, kterou má vážně dokonalou! Je věčný optimista, stále se směje a lidi miluje. O dětech ani nemluvím, ty zbožňuje (a aby taky ne, doma má dvě mladé spolubydlící, kterým je skvělým a spolehlivým přítelem). Neváhá se všem lidem, které zná, či nově poznal, vrhat kolem krku, pusinkovat je a obskakovat. Láska z něj prostě sálá. Stejně je na tom s fenkami, od těch si nechá líbit vše a je absolutně bezproblémový. Pokud jde o psy, samce, není pravý, rozumějte nevyvolává rvačky. S naprostým klidem s námi na volno absolvoval několik procházek městskými parky hýřícími rozlišnou škálou psů všech velikostí a věků. S každým pejskem se musel seznámit a svůj nový rajón si pěkně zmapoval. Menší, nebo stejně velké pejsky absolutně přehlížel. O to víc, pokud na něj doráželi. Je to přirozeně dominantní samec, který si nepotřebuje nic dokazovat na menších a slabších. Zrovna tak staré psy nechal, ať si dělají, co chtějí. Jediné, kdy trochu zvážněl, to bylo setkání s většími, stejně starými psy, kteří na něj dělali ramena. V tom případě bylo vidět, že by Agbar neměl problém spor řešit, ale Jana ho má dobře přečteného a moc dobře věděla, kdy si ho raději odvolat a kdy ho může nechat být, takže procházky s ním jsou opravdu v pohodě i na frekventovaných místech.
        Nemyslete si však, že je Agbar nějaký veselý ňouma. Kdepak! Je to pes, který to má v hlavě jen dobře srovnané! V reálu je přátelský kliďas, ale na place při obranách se z něj stává opravdové žihadlo a zabiják! Kouše jako z praku, má to prostě v krvi a obrany miluje. Vyniká silou stisku a razantním projevem. Dobře reaguje na bolest. Obrany bere vážně a je v nich úchvatný! Podle Luďka by z něj byl skvělý závodní pes. Zrovna tak na stopě podává moc pěkný, chtivý výkon a čumák dost dobře používá. I poslušnosti má pěkné, pyšní se dobrým kontaktem na psovoda. Má rád míček a baví ho jej aportovat. Nevadí mu pracovat s jiným psovodem, než s Janou, což jsem si mnohokrát ozkoušela. Agbar je na place zkrátka od přírody temperamentní neúnavný pes, kterého baví akce a vlohy pro výcvik v něm dřímají. Jediné, na co trochu dojíždí, je to, že jeho psovod, Jana, je ve výcviku psů úplný začátečník, a tak se vlastně spolu za pochodu učí. Jindy lépe, jindy se napáchají chyby, které je třeba odstranit. Pod odborným vedením by oba však jistě měli na to, jít na vrchol!
        A Agbar není jen šikovný, ale je i krásný! Má silnou kostru, výraznou mohutnou hlavu, nádherně tmavé oko, rovná pevná záda, kvalitní srst, skvěle formovanou záď s vysoko nasazeným ocasem, oplývá báječným osvalením, které by mu mohl i pitbull závidět… je to prostě výjimečný pes, jehož geny by měli do chovu dobrmanů zasáhnout, má jim mnoho co dát!