REPORTÁŽE Z VÝCVIKU
5. 11. 2015 Tara a Ria- trénink obrany
Fotogalerii najdete zde.
4. 11. 2015 Tara - podzimní trénink poslušnosti
Fotogalerii najdete zde.
18. 5. 2015 1. trénink obrany s Tarou
Fotky zde.
22. 4. 2015 Trénink poslušnosti Tara
Nové fotky zde.
29. 11. – 1. 12. 2013 Vánoční výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana na Spytě
Já, Sárka a Sukča jsme se zúčastnily Vánočního výcvikového víkendu Gábiny Macounové a Marka Urbana, který proběhl ve dnech 29.11. - 1.12.2013 v České Skalici, Spytě. Vkládáme krásné, nejen výcvikové video všech zúčastněných, na němž uvidíte i naše dvě ocasatky. Video stojí za shlédnutí, skutečně se povedlo a my za něj moc děkujeme šikovnému autorovi, Márovi! Odkaz na něj je zde.
LÉTO - PODZIM LVT sezóna 2013
Během letošní sezóny jsme se zúčastnili se všemi našimi dobrmankami celkem 4 Letních (až podzimních) výcvikových táborů naší trenérky a našeho figuranta, Gabči Macounové a Máry Urbana. Přesněji šlo o LVT Spyta (20.-27.7.2013), LVT Jistebnice (6.-13.9.2013), LVT Lukášov I. (15.-22.9.2013) a LVT Lukášov II. (22.-29.9.2013). Bylo to moc fajn, zažili jsme spoustu zábavy s přáteli, udělali pořádný kus práce, prostě parádní dovolené se psy. Výběr těch nejlepších fotografií ze všech těchto táborů si můžete prohlédnout zde. Najdete mezi nimi nejen pracovní fotky naší Sáry (Jch. Agamba Anibag) a Sukči (č.Ch. Borgia Anibag), ale i spousty dalších.
27. 10. 2013 Německá bonitace ZTP Gütersloh (D), rozh. Thomas Becht (D)
U nás v České republice se letos ZTP (německá bonitace s platností po celém světě) nekonala, a tak jsme se rozhodli, že se zúčastníme uchovnění v zemi původu plemene dobrman, tj. Německu. Díky říjnovému datu zkoušky BH (jedna z několika podmínek nutných k možnosti nastoupení na ZTP) naší hnědky nám moc volných termínů ZTP k výběru nezbylo. Osobně jsem se chtěla nahlásit na bonitaci, kterou bude posuzovat německý pan rozhodčí Killmaier (ZTP vůbec smějí posuzovat pouze delegovaní rozhodčí z Německa - v tuto chvíli jich je celkem pět: Rudi Killmaier, Hans Wiblishauser, Thomas Becht, Armin Hoppe a Norbert Daube), jehož kódu z ZTP, obzvláště pak povahové části, si velmi vážím (zde si dovolím zmínit, že skvělý tatínek našich sourozenců z vrhu A ch.s. Anibag, Addi von Neuland, dělal ZTP právě u něj a získal 1A = nejlepší možný povahový kód, snad právě i proto, že Killmaier pozná a umí ocenit opravdové dobrmany). Bohužel však pan Killmaier nebyl vypsaný na žádný podzimní termín, který pro nás připadal v úvahu, a tak jsme si tedy vybírali podle místa konání. A právě v Güterslohu bydlí páníček našeho otce Addiho, Michael, a také panička sestry našich A sourozenců Akiry Anibag, Santina, se kterými jsme se chtěli v Německu setkat, a tak bylo rozhodnuto!
V pátek v noci jsme vyrazili ve složení mě, naší Sáry (Jch. Agamba Anibag), Gabči, Sářina brášky ček.Ich. Agriase Anibag, našeho figuranta a parťáka Máry a kamaráda a na této akci i překladatele do němčiny Ládi, do velmi vzdáleného německého města Gütersloh, kde se měla v neděli 27.10.2013 konat německá, celosvětově uznávaná bonitace, tzv. ZTP, na níž jsme byli přihlášeni s oběma našimi sourozenci z vrhu A ch.s. Anibag (Ch. Isména Halit Paša x Addi vom Neuland).
Po 800 kilometrové cestě jsme byli konečně v sobotu dopoledne na místě a mohli jsme se ubytovat v našem hotelu. Odpoledne jsme absolvovali rychlý trénink na Güterslohském D.V. cvičišti s naším figurantem Markem a hned poté jsme vyrazili na společný trénink s Michou, Addim, Santinou a Akirou. Addiho jsem měla možnost vidět v jeho téměř 10ti letech přímo v akci na obraně. A tak jako před 3 lety Gábinu, mě uchvátil nyní také. Je ve skvělé kondici (10 let by mu nikdo nehádal), stále má plné a velmi razantní zákusy, jeho zákroky byly naprosto nekompromisní a i ve vysokém věku je stále tak opravdový (málem pokousal i mě... =o) )!!! Sestru Akiru jsme viděli nejprve v poslušnosti (je v plné přípravě na IPO1) a pak také na obraně. I ona zdědila po svých rodičích to nejlepší! Ač v reálu je velmi milá, příjemná, veselá a společenská turbomyška, na obraně se v ní projevuje přirozená agrese a opravdovost a má taktéž dar plných a pevných zákusů. Moc mě potěšilo, co jsem u obou viděla a jen mě to utvrdilo v mém názoru na vrh A a jeho rodiče. Byla a jsem prostě maximálně spokojená! Znám jedinečného otce i výjimečnou matku a celkem již 7 z 12 štěňat (Agambu, Agriase, Akiru, Arta, Arxe, Attibu a Arrisu jsem měla možnost osobně poznat, Agissu zná Gábina, s majitelkou Aziry a Araxe jsme v neustálém kontaktu, jediní o kom nemáme zprávy, jsou vlastně Ariga a Arsan) a s klidným svědomím mohu říct, že jde o velice vyrovnaný a vydařený odchov, který dostal do vínku z rodičů jen to nejlepší! Navíc Micha a Santina, ač jsem je viděla poprvé v životě, se k nám okamžitě chovali jako naše rodina a krásně se nás ujali. Večer nás pohostili na jejich cvičákovské grilovačce a příjemně jsme se pobavili a popovídali si.
V neděli v 10:00 hod dopoledne pak celá naše německá akce vyvrcholila, začalo ZTP, které posuzoval Thomas Becht. Sára jej splnila na SG 1B a Agrias na SG 1A. Sárka SG v exteriéru vyfasovala za výšku 62 cm. Za co dostal Agrias SG při výšce 70 cm a téměř bezchybném posudku je těžké soudit, napadá mě snad jen "vyšší politika"... Ale asi můžeme být ještě rádi, jelikož kupříkladu švédská fenka odešla dokonce až s G. Za to němečtí psi odcházeli ve směs s velice pěknými kódy, ač jejich celkové výkony byly ... to mi ovšem nepřísluší hodnotit, odpusťte úvahu autora reportáže.
Co se týká povahové části bonitace, mám z ní rozporuplné pocity. Sociální částí Sára i Agrias prošli s naprostou samozřejmostí a radostným projevem jim vlastním. Ovšem obrana díky "kvalitám" figuranta byla opravdu... řekněme napínavá až do samého konce. Přepad z makety by ještě šel, ale ty kontroláky! Figurant Meik Kessemeier měl zřejmě veliký problém s prohozem rychlých razantních psů a "umí" ho zřejmě jedině po lokti, protože opak v tento den nepředvedl... Agin po tvrdém střetu jel překroucený krkem a tělem bokem po zemi, vypadalo to docela hrůzostrašně. Sáře pak rukávem na poslední chvíli uhnul směrem nahoru a chtěl ji převést po lokti, ač to byl naprosto opačný směr jejího odskoku (ona chodí povětšinou na prsty). I když se hnědka, v tu chvíli již v letu ve vzduchu, snažila s nastalou situací něco udělat, už moc šancí neměla a díky bohu že rukáv jen tzv. lízla na půl huby a utrhla se (kdyby se tak nestalo, zřejmě by si zlomila vaz...). Ihned po nebezpečném pádu do ní figurant tvrdě nastoupil, aby ji jak se patří prověřil a hrnul ji, co mu síly stačili. Sára se zachovala skvěle, ani na okamžik nezaváhala. Po skončení její obrany za mnou cizí lidé, němečtí diváci, chodili a gratulovali mi k výkonu se slovy, že práce figuranta byla katastrofa, ale má fena je výborná! Oni vlastně oba, Agrias i Sára, sklidili svým projevem velikou pozornost. Agrias dostal zaslouženě 1A se slovy rozhodčího, že takhle by mělo ZTP vypadat. Sára ze utržení 1B (aspoň někdo ho dostat musel), i když si neodpustím poznámku pod čarou, že původně na jejím hodnocení bylo nejprve napsáno 1A a až následně ho přepsali na ono B.
Sice mě maličko mrzí, že Sára a Agin neobhájili maminky Isménky V 1A, ale na druhou stranu musím říct, že jsem ráda, že oba obranu ve zdraví přežili, jsou chovní, o což nám šlo především a navíc my a Ti, co je známe, moc dobře víme, co v nich máme a jejich kvality subjektivní kód jednoho rozhodčího nezmění.
Po skončení ZTP jsme ještě přijali pozvání na kávu od Michi a Santiny, kde jsme měli možnost vidět Addiho a Akiru v domácím prostředí mimo plac a oba mě opět ohromili. Addi je doma úplně jiné zvíře než na cvičáku. Je vstřícný, kontaktní, kamarádský, mazlivý... Prostě absolutně vyrovnané srdcové zvíře! Totéž taktéž uskákaná Akira. Navíc jsme ještě zjistili, že nejen že dudlala mamka Isa a celý vrh A po ní, ale taťka Addi dudá taky =o)! Pochopitelně jsme pořídili památeční rodinné foto, které si můžete prohlédnout zde.
Závěrem děkuji Gabče, Márovi a Láďovi za přípravu, pomoc, podporu a fajnový výlet a Michovi, Santině a jejich přátelům a rodině za vřelé přijetí!
Video z ZTP Agamby Anibag najdete zde. Video z ZTP Agriase Anibag najdete zde.
12. 10. 2013 Zkoušky IPO Červený Kostelec - Špinka, rozh. Jan Nekvapil (CZ)
V sobotu brzy ráno jsme vyrazily v naší plné holčičí sestavě na zkoušky IPO, které se konaly v Červeném Kostelci - Špince. Zúčastnili se jich 2 sourozenci z vrhu A ch.s. Anibag, naše Sarah (Jch. Agamba Anibag) a její bráška Agísek (Agrias Anibag). Sárka úspěšně spnila svou úplně první zkoušku z výkonu BH!!! Z poslušnosti si odnesla krásných 57 bodů (ze 60 možných - škoda dlouhodobého odložení, kde se při rozvalení na bok posunula o půl metru vlevo, což nás pár bodíků stálo - naprosto oprávněně), ve speciálních cvicích, neboli zkoušce v dopravním ruchu, obstála. Agrias splnil zkoušku IPO1 na úžasné body - stopa 96, poslušnost 94, obrana 99 - ze 100 možných u všech tří disciplín!!! Já sama mám ze Sárčiny zkoušky báječný pocit, pracovala na 200%, předvedla, že umí, nevymýšlela hlouposti, byla úžasně koncentrovaná a cvičila pro mě... zkrátka mám z jejího výkonu výborný pocit dobře odvedené práce. Náš výsledek je velkou měrou ovlivněn také prací naší trenérky a chovatelky, Gabči Macounové, které tímto velmi děkuji za naší přípravu na zkoušky!!! No a zkouška Agíska? Radost pohledět, srdce nejednoho diváka zaplesalo... Gratuluji!
3. 9. 2013 Stopy na hlíně
Vkládáme fotky naší Sendy, Sáry a Sukči ze stop na hlíně, které si můžete prohlédnout zde.
2. 9. 2013 Čtvrteční trénink II
Poslední srpnový čtvrtek se opět konal u nás na cvičáku v Lázu již druhý oficiální celodenní trénink poslušností a obran s Gabčou a Markem. Proběhl ve stejně vydařeném duchu jako ten předešlý. Mé fotografie všech zúčastněných (15 psů : 6x dobrman, 7x německý ovčák, 2x belgický ovčák) z tohoto tréninku si můžete prohlédnout zde. V tomto případě bohužel, jednolitost obou akcí byla zachována 100% a zdá se, že vyfotit pořádné fotky z obran je pro nás nadlidský výkon... Když už konečně sluníčko přeje a výjimečně nezapadá, nastanou pro změnu komplikace technického charakteru, kupříkladu špatně nastavený foťák, který si ostří, jak chce, jelikož "někdo" otočil při jeho vyndavání z tašky kolečkem funkcí na automat (na place je v tu dobu zrovna moje Sárka), nebo ještě lépe foťák hlásí plnou kartu (aby si holky nezáviděly, kouše v tu dobu zase moje Sukča)... Ale asi můžu být ráda, že mám alespoň nějaké fotky z obran, protože až na Lucku s Eliškou a Jitku s Eliášem, ostatní účastnící tohoto tréninku nemohou říci ani to... (opět to stmívání)... Ale my se nedáme odradit, jednou tu smůlu prostě musíme prolomit!!! Doufám =o).
27. 8. 2013 Čtvrteční trénink
Ve čtvrtek proběhl u nás na cvičáku v Lázu úplně první oficiální celodenní trénink poslušností a obran s Gabčou a Markem. Sešla se nás parta fajnových lidiček, takže celý den vládla skvělá atmosféra. Samozřejmě jsme také pilně zacvičili! Moje holky ocasatky, Agamba s Borgiou alias Sárka a Sukča, mi udělaly velikou radost, snažily se a šlo jim to! Mé fotografie všech zúčastněných z tohoto tréninku si můžete prohlédnout zde. Fotky z poslušností jsou podle mého názoru opravdu vydařené, bohužel ty z obran nejsou v úplně ideální kvalitě díky stmívání. Pro velký úspěch na sebe další trénink nenechá dlouho čekat, proto ti z Vás, kteří by se k nám rádi přidali, nechť se ozvou mě, nebo přímo Gabče a Márovi.
25. 8. 2013 Úterní stopy
Vkládáme fotky naší Sendy, Sáry, Sukči a Lucčiny Elišky ze společných úterních stop, které si můžete prohlédnout zde. Jsem velice ráda, že jsem v Lucce, mé dlouholeté výborné kamarádce, našla parťačku i ve výcviku, neboť jak všichni dobře víme, ve dvou se to lépe táhne!
20. 7. – 27. 7. 2013 LVT Spyta s Gábinou Macounovou a Markem Urbanem
Vkládáme perfektní video z tohoto nezapomenutelného táboru, kterého jsme se zúčastnily v naší plné dámské sestavě. Odkaz na něj je zde. Učinkují v něm i naše hnědka Sárka (Jch. Agamba Anibag) a princezna Sukča (Borgia Anibag). Opravdu stojí za shlédnutí!
JARO 2013 Jarní tréninky
Během jara jsme trávily převážnou část našeho volného času na pravidelných týdenních trénincích a výcvikových víkendech naší trenérky a figuranta, Gabči Macounové a Marka Urbana, kterým bych chtěla veřejně poděkovat za jejich zájem a pomoc při výcviku našich mlaďošek, Sáry a Sukie, protože jejich nynější výsledky jsou ve velké míře zásluhou právě Gabči a Máry! Odkazy na jednotlivé fotogalerie z pár našich jarních tréninků najdete níže. Nejsou zde však umístěny pouze fotky našich dobrmanek, ale najdete mezi nimi i odkazy na fotogalerie některých našich přátel, kteří se jarních výcviků zúčastnili spolu s námi.
Sarah, Agamba Anibag zde
Sukie, Borgia Anibag zde
Sarah, Agamba Anibag zde (fotografie od Vlaďky a Ivetky)
Sukie, Borgia Anibag zde (fotografie od Vlaďky a Ivetky)
Agrias Anibag zde
Bafira Anibag zde
Biljana Anibag zde
Bold Anibag zde
Ares Hardy Workaholic zde
Olivia Aritar Bastet zde
Eddie Marko Gero zde
Flash de Aplhaville Bohemia zde
Basko Sali-Mir zde
Carrera ze Stříbrného kamene zde
4. 4. 2013 Páteční trénink v Duxu
Vkládáme nové fotografie naší Sarah a Sukie z pátečního tréninku poslušností a obran s Gabčou a Márou v Duxu. Prohlédnout si je můžete zde.
22. 3. 2013 Trénink obran s Márou v Duxu
Vkládáme nové fotografie naší Sarah, Sukie a pár dalších psů z březnového tréninku obran s Márou Urbanem v Duxu. Prohlédnout si je můžete zde.
20. 3. 2013 Trénink poslušností s Gabčou v Duxu
Vkládáme nové fotografie naší Sarah, Sukie a její sestřičky Jeny, z březnového tréninku poslušností s Gabčou Macounovou v Duxu. Prohlédnout si je můžete zde. Najdete mezi nimi i pár fotek naší "babči" Sendy, která již sice kvůli zdravotnímu stavu necvičí, ale pochopitelně jezdí všude s námi! A jelikož jí chuť k práci stále neopouští, ve volných chvílích mezi výcvikem se oddává alespoň svému nejoblíbenějšímu míčkování.
1. 2. – 3. 2. 2013 X. Výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana v Duxu
Jubilejní X. výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana proběhl ve dnech 1. - 3. února v Duxu, Českém Brodě. Fotky s povídáním z něj tentokrát nemáme, ale máme něco mnohem lepšího! Společné video všech zúčastněných, na němž uvidíte v roli 4 dobrmanů i naši Sáru a Sukie a dále pak brášku Sáry, Agriase, a sestru Sukie, Bafiru. Video stojí za shlédnutí, skutečně se povedlo a my za něj moc děkujeme! Odkaz na něj je zde.
11. 1. – 13. 1. 2013 IX. Výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana v Lukášově, aneb dovolená na Jizerských horách
Na letos prvním, ale v pořadí již IX. výcvikovém víkendu Gabči a Marka, jsme pochopitelně nemohly chybět a to především proto, že se jednalo o roční výročí pořádání víkendů (ano, je to tak, první výročí, neuvěřitelné, jak rychle to uteklo!), a když jsme se doposud zúčastnily všech dřívějších výcvikáčů, tak o to více jsme nemohly vynechat právě nyní! A dobře jsme udělaly, protože tento víkend rozhodně spadá do kategorie těch nejlepších výcvikových víkendů, které se doposud konaly.
Poprvé jsme vyrazily do Lukášova - Jablonec nad Nisou, a i když jsme se zprvu obávaly cesty, jelikož z předpovědí počasí na nás sypali varování o velkém padání sněhu (což se samozřejmě vyplnilo), nakonec jsme byly doslova nadšené. Netušily jsme totiž, že nás čeká parádní dovolená na horách! Krásné zasněžené horské okolí s vzorně udržovanými cestami, v neděli navíc slunečné počasí, ubytovány jsme byly v parádní dřevěné chatě, kde bylo zejména druhý den krásně teploučko, voňavé nové postele, výtečná plná penze, vyfrézovaný plac na cvičení, zkrátka majitelé objektu nám vytvořili bezvadné zázemí, hotová romantika na Jizerských horách.
Dost účastníků se sice bohužel nechalo odradit ne zcela příznivou předpovědí počasí, jiní zase nemohli dorazit kvůli náhle nastalým událostem, přesto nás ale nebylo tak málo, i když dobrmanů tedy dorazilo všeho všudy pouze 5 (4 cvičící). Šlo o naší Sendynku, Sárinku, Sukienku, brášku Agriase a poprvé i brášku Banga, který se k nám přidal se svou milou paničkou Denisou. Byly jsme moc rády, že jsme Banyho opět viděly (moc hezky se zpravuje a je na něm a jeho vztahu k nové majitelce vidět, že se má opravdu dobře), a také že jsme se konečně osobně seznámily s Denisou, která naprosto pohodově zaplula do naší zajeté party. Navíc Bango, coby pole neorané, ve svých 11ti měsících dělal pokroky, tudíž není pochyb o tom, že s námi nejeli naposledy!
I všichni ostatní pejsci, včetně našich dvou ocasatých dobrmanek, udělaly opravdu veliký kus práce! Protože to počet psů dovoloval, jela se každý den dvě kola - dopoledne poslušnost a odpoledne obrany - a bylo to na výkonech chlupáčů opravdu znát, stejně jako snaha a nasazení Gabči s Márou, kteří se nám věnují a za což jim moc děkuji! A co dělala Sendynka, když necvičila? Nebojte, neukousávala se nudou na pokoji! Několikrát denně jsem s ní chodila na kratší vycházky do okolí a Sendy celá blažená lítala s míčkem v závějích. Podle jejího úsměvu a křepčení soudím, že i ona si naši dovču na horách skvěle užila, zrovna jako Sárka a Sukča, které po tolika práce, které přes den udělaly, padaly večer sice únavou, ale o to víc šťastné a spokojené. A to je také hlavní důvod, proč cvičíme, tudíž i my jsme pocítily pocit uspokojení. Do Lukášova se vždy budeme rády vracet!
Fotky přikládáme zde.
30. 12. 2012 Středeční tréninky poslušnosti s Gábou v Duxu
Fotky z jednoho z našich středečních tréninků poslušnosti s Gábou Macounovou v kynologickém areálu Dux v Českém Brodě, kterých se pravidelně zúčastňujeme, najdete zde.
14.12.–16.12.2012 VIII.Výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana v Duxu
Fotky z letos posledního, v pořadí již osmého, výcvikového víkendu Gábiny Macounové a Marka Urbana, který proběhl ve dnech 14. - 16. prosince prvně v kynologickém areálu Dux v Českém Brodě, najdete zde.
16.11.–18.11.2012 VII.Výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana ve Spytě
Ani listopad nebyl výjimkou, a tak jsme se opět sešli ve Spytě na výcvikovém víkendu, ovšem tentokrát se nejednalo o jen tak ledajaký víkend, nýbrž naopak o Vánoční speciál! Asi se podivíte, proč jsme Vánoce slavili o měsíc dřív, ale důvod je jednoduchý... Jelikož v prosinci je výcvikový víkend organizován v Českém Brodě a Vánoce se, jak všichni víme, mají slavit v kruhu rodinném a doma, což pro nás právě Spyta v podstatě znamená takový druhý kynologický domov, už pak naše Vánoce v listopadu nejsou až tak podivné. A že to byly opravdové Vánoce jak se patří! Společnými silami jsme se postarali o několik vánočních stromků a ozdob, Marcela napekla tuším celkem 6 druhů cukroví, ostatní také přivezli něco dobrého na zub pro všechny (Renata vánočku, Zuzka chlebíčky, Leona bábovku, Iveta buchtu, Petra řezy...), vánoční atmosféru podtrhl zvuk koled a samozřejmě, že všemi očekávané dárečky nemohly chybět, takže děkujeme, Ježíšku! Po Štědrém večeru jsme si udělali diskotéku a na parketu jsme si užili i další kulturní vložku, předtančení brake dance, v hlavní roli s Ríšou! No prostě perfektní víkend, jeden z nejlepších, co se zatím konal! Už teď se těším na Silvestrovské pokračování!
Pochopitelně jsme nejenom slavili, ale také pilně cvičili... Jako důkazní materiál nám poslouží fotografie z poslušnosti Sárky a Sukči, které najdete zde.
19.10.–21.10.2012 VI.Výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana ve Spytě
Fotografie z poslušnosti všech našich tří dobrmanek z říjnového výcvikáče s Gabčou a Markem najdete zde.
27. 9. – 29. 9. 2012 Dobrmaní speciál Gábiny Macounové v Zátaví
Poslední prodloužený zářijový víkend proběhl historicky první Dobrmaní speciál Gábiny Macounové, který byl zaměřen výhradně na poslušnosti. Prvně jsme se během výcvikové akce podívali do Zátaví na Ranč Esadera, kde byl pořádán. Ubytováni jsme byli ve vícepokojových chatkách, které ležely po obvodu menší výcvikové plochy s překážkami, kde jsme cvičili. Bylo o nás báječně postaráno nejen díky plné penzi (a ráda napíšu, že jídlo bylo opravdu výborné a porce téměř nepokořitelné!), ale především kvůli přátelské atmosféře a ochotě všech z ranče jsme se zde cítili dobře. V pátek nám počasí skutečně přálo, svítilo sluníčko a bylo příjemné teplo. Sobota byla sice bohužel o poznání chladnější, ale naštěstí pršet začalo až po skončení výcviku!
Akce se nakonec zúčastnilo celkem 13 lidí a 20 psů (cvičilo jich tedy "pouze" 16 jedinců, z nich 12 dobrmanů). Původně se sice mělo jednat o ryze dobrmaní speciál, ale nakonec tomu až tak úplně nebylo... Protože máme kamarády i mezi ostatními plemeny, vzali jsme na milost =o) i jednoho belgického ovčáka malinoise a tři německé ovčáky. Měla jsem velikou radost, že se k nám v sobotu přidal naprosto nečekaně i Michal Chvátal s bráškou naší Sukie, tzn. Bubem Anibag. Náš dlouho plánovaný srazík vrhu B na této akci tak neměl chybu, sešlo se nádherných 6 kousků (4 fenky a 2 pejsci) z Béčka, což je prakticky víc jak polovina vrhu!!! Jmenovitě jsme se tedy viděli s Peťou a Bafirou, Jančou a Biljanou, Michalem a Bubem, Mirkou a Boldem, Jitkou a Berkeley a samozřejmě nemohu zapomenout na naší Borgiu (Sukie). Vytvořila jsem i statistiku chovatelských stanic dobrmanů, kteří mezi nás přijeli, tak honem na ní... Anibag - 8 ks, Brittasgang - 2 ks (potěšila mě účast Sendynčina synovce Dantíka s jeho paničkou Gabčou), Halit Paša - 2 ks, Coldplay - 1 ks, od Novomlýnských jezer - 1 ks, Ebony Queen - 1 ks a od Dvou lvů - 1 ks.
Pokud jde o výcvik, pod profesionálním vedením a bedlivým dohledem Gabči jsme všichni zamakali a na konci speciálu byly vidět veliké pokroky u všech pejsků i psovodů, a tak lze s klidným svědomím napsat, že se akce ve všech ohledech vydařila! Pokud Vás zajímají fotky z celého víkendu, mezi nimiž jsme se pochlubili i pořádnou úrodou hub, které během pouhého venčení nasbírali všichni přítomní, či milou návštěvou 8mi týdenních pudlíků, pozvu Vás k jejich prohlédnutí na tomto odkaze zde.
24. 9. 2012 V. Výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana ve Spytě
Včera jsme se vrátily z dalšího letošního, v pořadí již pátého výcvikového víkendu Gábiny Macounové a Marka Urbana v České Skalici - Spytě, který proběhl ve dnech 21. - 23. září. Fotografie s reportáží z něj ovšem tentokrát neočekávejte. Abychom Vám to ale vynahradily, s velikým potěšením vkládáme parádní video z našeho druhého letošního LVT ve Spytě s Gabčou a Markem, na němž se mezi jinými cvičenci mihnou i všechny tři naše dobrmanky. Odkaz na něj je zde, přejeme příjemné sledování!
18. 9. 2012 Výcvikový víkend s Vítkem Vymětalem
Během uplynulého víkendu jsme si pěkně zacvičili s Vítkem Vymětalem, majitelem Sendynčina brášky Bodieho Proffi di Brittasgang. Spolu s Blankou a malým Oliverem přijeli již v pátek k nám do Lázu a zbývající dva dny jsme se naplno věnovali stopám a poslušnostem. Bylo to moc fajn, a proto jsme okamžitě naplánovali repete. Fotky z tohoto výcvikového víkendu bohužel nemáme.
25. 8. – 1. 9. 2012 LVT Gábiny Macounové a Marka Urbana ve Spytě
Poslední prázdninový týden jsme se zúčastnily našeho druhého letošního výcvikového tábora výcvikářky Gábiny Macounové a figuranta Marka Urbana v České Skalici, Spytě. Počasí výcviku vskutku přálo, a tak jsme pilně trénovaly! Cvičily jsme poslušnosti, chodily jsme na stopy, ve čtvrtek jsme si odskočily na obrany za Martinem Plecháčkem do Sezemic, Sendynka si po roce střihla s Markem Urbanem revíry a vyštěkání, zkrátka za ten týden jsme udělaly kus práce! Večer pak probíhala projekce natočených videí, která byla opravdu luxusní! A musím zmínit i poslední rozlučkový večer, během kterého jsme měli hromadné grilování výtečné kýty se zeleninou a s žampiony a tuto lahůdku jsme zapíjeli oroseným točeným pivem... Opravdu skvělý závěr tábora a v podstatě i celého léta.
Dobrmanů dorazilo také dost, krásných 16 kousků! Aktivně jich cvičilo samozřejmě méně, tzn. 11 (mamina Jixa od Dvou lvů a její čtyři štěňátka z vrhu D Ebony Queen nám dělali pouze milou společnost), jmenovitě naše Sendy (Gch. Baby Brittannica di Brittasgang), Sarah (Jch. Agamba Anibag) a Sukie (Borgia Anibag), Gabči Isména Halit Paša a Agrias Anibag, Jany Cherryl Halit Paša a Biljana Anibag, Petra Bafira Anibag, Míši Achninn Aam Ebony Queen, Jitky Berkeley Anibag a Jirkova Zoe Pasecké údolí.
Na fotečky se podívejte do této galerie zde, stojí za to!
24. 7. – 4. 8. 2012 LVT Martina Plecháčka a Zbyška Goreckého ve Spytě
Vrátily jsme se z našeho prvního letošního letního výcvikového tábora a máme na něj spoustu příjemných vzpomínek! Pořádal ho náš trenér a figurant, Martin Plecháček, se svým kolegou figurantem Zbyškem Goreckým, opět v České Skalici- Spytě, kde se již cítíme skoro jako doma! Tábor byl téměř dvoutýdenní a až na pár blesku rychlých bouřek nám slunečné počasí opravdu přálo!
Kousali jsme, trénovali poslušnosti, chodily plavat do Rozkoše, absolvovali jsme prohlídku Náchodského zámku a coby V.I.P. hosté jsme navštívili i zdejší medvědy v jejich příbytku... O zážitky prostě nebyla nouze a zažili jsme mnoho zábavy.
Pokud čekáte na statistiku našeho plemene, je tu =o)! Tábora se z celkových cca 35 cvičících psů zúčastnilo celkem 11 dobrmanů!!! Aktivně jich cvičilo sice jen 8, ale i tak je to pěkný posun. Aby se nakonec Martin a Zbyšek nestali výhradními figuranty pro dobrmánky ;o).
A nyní již fotky, na které netrpělivě čekáte... Link na ně je zde.
22. 6. – 24. 6. 2012 IV. Výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana ve Spytě
A opět tu máme povídání a fotky z dalšího, v pořadí již čtvrtého výcvikového víkendu ve Spytě s Gábinou Macounovou a Markem Urbanem, který proběhl koncem června a jehož jsme se opakovaně velmi rády zúčastnily v naší kompletní dámské sestavě! A jaká byla celková dobrmaní účast? Tentokrát nás zde bylo oproti minulým rekordním 13ti dobrmanům poněkud méně, ale přesto myslím, že jsme se sešli v příjemné sestavě těch "skalních" a navíc i v docela hezkém počtu 8 dobroušů! Co se týče statistiky chovatelských stanic, opět vedl Anibag se 4 kousky, 2x vrh A - Agamba a Agrias, a 2x vrh B - Borgia a Biljana. Druhé místo pomyslného žebříčku obsadila ch.s. Halit Paša se dvěma zástupkyněmi - Isménou a Cherryl. O bronzovou medaili se pak se shodným počtem dobrmanů podělila chovka di Brittasgang a Ebony Queen, které měli vždy po jednom svém želízku v ohni - Baby Brittannica a Achninn Aam.
Jistě Vás stále dokola nebaví číst o tom, jaká to byla opět naprosto skvělá akce, při níž jsme užili spoustu zábavy a zrovna tak jsme udělali kus práce, že počasí bylo tradičně jako na objednávku atd., a tak si tyto poznámky pro tentokrát odpustím a na místo toho malinko popíšu, co se dělo na placu (alespoň tedy u našich tří dobrmaních šikulek, Sendy, Sárky a Sukie). Začnu u nejstarší Sendy. Gábině se líbí, jak cvičí, říká, že u toho i hezky vypadá, ale to, co naší šestileté bláznivce nemůže odpustit, to je její ne zcela korektní, rozumějte rovnoběžná, linie os mé a její. Sendy prostě chodí částečně vytočená zadkem a já se obávám, že díky tomu, že už není nejmladší, navíc měla tento cvik několik let chybně upevňován díky špatné metodice výcviku, půjde to horko těžko opravit do naprosto dokonalé polohy. Ale snažíme se, rozhodně jsme to nevzdaly, vymýšlíme nové a nové postupy, jak dosáhnout cíle. Zabírají vždy s menším, či větším úspěchem. Zrovna na tomto víkendu přišla Gába na nový pokus, který zatím vypadá velice slibně, tak doufám, že tomu tak vydrží a na naší umanutou Sendynku zabere i z dlouhodobějšího hlediska.
Prostřední Sárka je teď bohužel díky nepěknému úrazu z výcvikového hlediska tak trochu na mrtvém bodě a na tomto víkendu tomu ještě stále nebylo jinak. Měla tedy velmi odlehčený program a v podstatě jediné, na čem jsme pracovaly, byla chůze bez krmení a skákání a tlačení se do ruky, prostě uhlazená chůze pouze s koukáním nahoru a ruka se postupně již zvedala výš a výš. Vzhledem k situaci se s tím Sárka poprala opravdu pěkně a přišlo mi, že o maličký kousek pokročila. K benjamínkovi Sukie zatím není moc co psát, jsme v začátcích a makáme. Za zmínku stojí snad jen několik pochval k našemu vzájemnému pokroku, které nám Gabča během víkendu uštědřila, a které nás opravdu moc potěšily a nakoply k dalšímu snažení, protože Gábina chválí opravdu hodně poskrovnu ;o)!
Na rozsáhlou fotodokumentaci z výcviku, ale i volného času, se můžete podívat zde. Mezi fotkami všech zúčastněných dobrmanů jsou zde i fotky dvou maliňáků Jitky Chýlové, Fraya Marko Gero a Attila di Faray.
18. 5. – 20. 5. 2012 III. Výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana ve Spytě
Ani tento květnový víkend jsme si nenechaly ujít a ve složení já, mamka, Sendy, Sárka a prvně i náš mimísek Sukie jsme v pátek odpoledne vyrazily do České Skalice! Nejen slunečné počasí opětovně slibovalo vydařenou akci... Pro mě osobně ji zaručoval i fakt, že byl přihlášen téměř rekordní počet dobrmanů, přesněji řečeno 13 kousků!!! Ano, čtete správně, více jak polovina zúčastněných byli dobrmánci =o). Myslím, že se jedná o historický okamžik, při němž "exoti" na výcvikovém placu strčili do kapsy NO a BO, alespoň tedy početně ;o). A kdo se o tento nevídaný jev zasloužil jmenovitě? Naše Sendy (Baby Brittannica di Brittasgang), Sarah (Agamba Anibag) a Sukie (Borgia Anibag). Gabči Isména (Isména Halit Paša) a Agrias (Agrias Anbag). Janči Cherry (Cherryl Halit Paša) a Jeny (Biljana Anibag). Marcelky Aya (Dhilaya Coldplay), Míši King (Achninn Aam Ebony Queen) a Petrova Bafira (Bafira Anibag). Dále také Jirky Ebony (Zeo Pasecké údolí) a Jitky Berkly (Berkeley Anibag) spolu s Kim (Jixa od Dvou lvů - ta tedy díky pokročilému stavu březosti necvičila, ale počítá se jako právoplatný člen dobrmaní posádky).
Jak si jistě všimnete, spolu s nejpočetněji zastoupenou chovkou Anibag (2 sourozenci z vrhu A a dokonce 4 sestřičky z vrhu B) se zde sešlo celkem 7 chovatelských stanic, což mě těší, protože doufám, že tím zbouráme mýty o různých dobrmankářských táborech, mezi nimiž panuje silná nevraživost! Ona skutečnost totiž není o psech a o tom, odkud který pochází, ale o lidech a o tom, jak se kdo z nich chová. A co říci k samotnému víkendu a výcviku? Bylo to náročné, ale zároveň báječné! Již teď se těšíme na další, tentokrát červnové pokračování. Na fotky většiny zúčastněných dobrmánků, včetně našich tří krasotinek, se podívejte zde. Pokud i ostatní dobrmankáři zatouží zapojit se mezi nás, vězte, že na září se chystá přímo Třídenní dobrmaní speciál a všichni jsou zváni, pro více informací nás můžete kontaktovat.
2. 5. 2012 Čucháme
Vkládáme fotky z dubnového společného tréninku stop naší Sendy, Sarah a Sukie s Jančinou Cherry a Jeny v Lázu. Odkaz na galerii je zde.
14. 4. 2012 Cvičíme
Vkládáme fotky z tréninku poslušnosti Sendy, Sarah a Sukie. A po poctivém tréninku následuje zasloužený odpočinek... Odkaz na galerii je zde.
23. 3. – 25. 3. 2012 Výcvikový víkend Česká Skalice, Spyta II.
Budu se opakovat, ale nejde to jinak... I březnový výcvikový víkend s Gábinou Macounovou a Markem Urbanem ve Spytě byl skvělá akce! A co stojí za zmínku, sešlo se nás 7 dobrmanů!!! Naše Sendy (Baby Brittannica di Brittasgang) a Sarah (Agamba Anibag), Gábiny Isména Halit Paša (maminka naší Sáry) a Agrias Anibag (bráška naší Sáry), Vítkův Bodie Proffi di Brittasgang (bráška naší Sendy), Janči Cherry (Cherryl Halit Paša) a Marcely Aya (Dhilaya Coldplay). Naše fotky z výcviku všech zmíněných dobrmanů najdete zde. Fotky z výcviku našich dvou dobrmanek od Jitky Chýlové, ze něž mnohokrát děkujeme, najdete zde.
BŘEZEN 2012 Obrany s Martinem Plecháčkem v Sezemicích
Vkládáme fotografie Sáry/Agamba Anibag, z březnových obran s naším trenérem a figurantem, Martinem Plecháčkem, v Sezemicích. Některé fotografie nejsou zcela ostré, jiné jsou úplně rozmazané. Ovlivňují to tři faktory... 1. Večer stále ještě nejsou ideální světelné podmínky. 2. Náš fotograf, mamka, se fotit teprve učí a vždy po delší pauze jí trvá, než se rozfotí. 3. Vystřelená raketa Sárka je nevyfotitelná =o)))! Mám tedy dvě možnosti, buď nezveřejnit fotky žádné, nebo nahodit to, co je. A jelikož je Sáruš i přes máznutí na fotkách opravdu skvělá (samozřejmě nejen na fotkách =o)))!!!), zvítězila tentokrát možnost číslo dvě. Aspoň můžete vidět, jaké děláme pokroky ;o). Doufám ale, že do příště na kvalitě fotek zapracujeme. Snahu slibuji! A nyní už link na fotky, který je zde.
14. 2. 2012 Zapomenuté fotky z obran, březen 2011
Od začátku února už zase pravidelně dojíždíme na obrany za Martinem Plecháčkem do Sezemic. Na focení nám ale stále zatím ještě nepřeje počasí a roční období. A tak přinášíme jiné snímky, trochu zapomenutých fotek ještě z loňských březnových obran s Luďkem Šilhavým v Dobřejovicích. Záběry nejen v té době 4 měsíční Sáry (za které děkuji Draze), ale i pár ostatních psů najdete zde.
13. 1. – 15. 1. 2012 Výcvikový víkend Česká Skalice, Spyta
Na lednový výcvikový víkend Gábiny Macounové a Marka Urbana ve Spytě jsme se opravdu těšily! Jednak proto, že po naší zimní pauze ve výcviku jsme měly opět pomalinku polehounku začít s poslušnostmi, a za druhé proto, že jsme věděly, že to bude prima akce, na níž ještě uděláme kus práce pod odborným dohledem a profesionálním vedením. A očekávání se vyplnilo do puntíku. Co mě také potěšilo byl fakt, že dobrmani zde byli poměrně hojně zastoupeni 4 kousky a ještě ke všemu našimi příbuznými!!! Já s oběma našimi holkami, a také Lukáš se svými dvěma dobrmankami, sestřičkami Sáry, Attibou a Arisou Anibag, jsme se snažili neudělat plemeni ostudu. Doufám, že úspěšně. Ale i jinak byla různorodost ras značná... Převahu NO ohrozili BO, rotvajleři, bauceron, boxer a také francouzský buldoček. A co říci k výcviku? Snad jedině to, že Vám příště doporučuji vyrazit s námi, jistě nebudete litovat. A nejlepším důkazem je dokumentace viz níže:
Fotky Sendy, Sáry, Attiby a Arisy zde (za krásné fotky našich holek děkujeme Jitce Chýlové)
Video nejen Sendy a Sáry, ale i ostatních účastníků zde (autor Marek Urban, moc děkujeme)
Kompletní fotky z výcviku většiny pejsků od Jitky Chýlové zde.
29. 12. 2011 Podzimní tréninky, díl čtvrtý
Poslední část čtyřdílné minisérie aktualizací z našich podzimních tréninků patří stopám, poslušnostem a obranám s Vítkem Vymětalem v Chomutově. Mezi níže umístěnými odkazy na fotky Sendy, Sáry a Bodieho najdete i odkazy na fotky Růži, která se k našemu tréninku spolu s paničkou Janinou připojila.
Sendy stopa zde
Sáry stopa zde
Bodieho stopa zde
Růži stopa zde
Sendy poslušnost zde
Sáry poslušnost zde
Růži a Bodieho obrana zde
společná fotka nás všech zde
26. 12. 2011 Podzimní tréninky, díl třetí
Třetí díl minisérie aktualizací z našich podzimních tréninků patří poslušnostem Sendynky a Sárinky v Lázu. Fotky Sárky najdete zde a fotky Sendy najdete zde.
PS: Se Sárkou jsme se již dostaly do fáze, kdy začínám přizvedat ruku s jídlem, posuďte sami, jak nám to jde.
25. 12. 2011 Podzimní tréninky, díl druhý
Druhý díl minisérie aktualizací z našich podzimních tréninků patří stopám Sendynky a Sárinky v Lázu. Fotky Sendy najdete zde a fotky Sáry najdete zde.
23. 12. 2011 Podzimní tréninky, díl první
Již dlouho na našich stránkách nebyla žádná aktualizace z výcviku. Není to však tím, že bychom necvičily, je to spíše právě díky tomu! Celý podzim jsme totiž strávily na trénincích, a tak na fotečky a povídání ze cvičení nebyl vůbec čas. Situace se však změnila v právě nastalém předvánočním čase, kdy napadl sníh a my si spolu s našimi dobrmankami užíváme zaslouženého odpočinku během zimních prázdnin a nabíráme síly a elán do začátku příští výcvikové sezóny. S náhle nabyvším obrovským množstvím volného času, který za běžných okolností spadá na cvičení, si nyní téměř ani neumíme poradit! Ba ne, to přeháním, jelikož materiálu z výcviku ke zpracování máme přehršel ;o).
A co že jsme to celý podzim během výcviku dělaly? Zkráceně- stopovaly s Vítkem v Chomutově, poslušnosti cvičily s Gábinou v Dobrošově, na obrany jezdily za Martinem do Sezemic a jelikož výsledky nejsou zadarmo, pak jsme také především sami trénovaly a trénovaly a trénovaly, a když jsem dotrénovaly, tak jsme zase procvičovaly a procvičovaly a ... však to dál znáte. Vezmu to ale podrobněji a popořadě.
Asi nejvíc jsme cvičili s Vítkem Vymětalem, buď on přijel na víkend za námi do Lázu, nebo my vyrazily do Chomutova za ním. Především se stopovalo a Sendy pak i kousala. K Sendynčiným stopám dodám jen to, že černoušková jede svou prvotřídní klasiku, tzn. že na stopě zažívá všechno možné i nemožné, snažíme se ji všelijak překvapovat (kupříkladu 3 kroky po předmětu dáme lom a jiné podobné chujoviny), a ona to zvládá s přehledem jí vlastním. Jediné, kdy si více ověřovala, zda má opravdu věřit svému čumáku, to byla situace, kdy jí Vítek našlapal svůj stopařský speciál. Sendy zamakala a zdolala jeho léčky. Práce na stopě prostě není její problém a strašně ji baví, s čím bojujeme, to jsou předměty, které jí jen zdržují (v jejím vnímání). A jelikož to víme, zaměřili jsme se na ně. Zřejmě až moc... Cizí začala zalehávat spolehlivě (ťuk ťuk ťuk), ale moje předměty mi nyní naopak začala zalehávat v první moment, kdy je ucítí, tzn. cca 10-15 metrů před předmětem. No nic, čas nás nehoní, do zkoušky bude dost prostoru to doladit a uvidíme, co bude po pauze.
Na obranách práci se Sendynkou již moc nehrotíme, kousne si sem tam pro radost, nebo aby ji nebylo líto, že ostatní koušou a ona nic. Někdy kouše na úvaze, někdy na vodítku, někdy na volno a dělá spíše techniku. Provětrali jsme přiřazování k noze, utvrdili pouštěčky, naučili doprovody a vůbec se zaměřili na poslušnostní části kousání, se kterými Šůša podle očekávání neměla potíže a vše nové se naučila během jednoho, maximálně dvou ukázání. Pro oživení si dala nějaké to hladké zadržení a kontroláček, nebo například její oblíbené revíry, při kterých mě opět nadrženě pokousala. Postupem času ale od obran stále více upouštíme a zaměřujeme se na ostatní dva směry sportovního výcviku, které nejsou až tolik fyzicky náročné. Činíme tak především kvůli jejímu srdíčku, přeci jen jí už táhne na 6. rok života a my si vážíme jejího současného zdravotního stavu, který bychom jen neradi zhoršili, není nutné ji zatěžovat více, než je třeba.
Sára na stopách zažívá samé novoty. Prodlužujeme délku, časy, vynecháváme masíčka, vkládáme více předmětů a pro motivaci i používáme zubaté lomy a jiné kakamrdky, což je náš odborný =o) název pro všelijaké výmysly na stopě, třeba 4 lomy vždy po 5 krocích od sebe atd. Sárka se zlepšuje stopu od stopy, je vidět, že vychození je na ní to pravé ořechové a pravidelná systematická práce ji svědčí. Jede svým tempem, pečlivě, soustředěně a obvykle 100% přesně, téměř vůbec se neověřuje. Jednou se nám stalo, díky mé hlouposti, že jsme asi o půl lidského kroku sešli ze stopy. Já samozřejmě věděla kulové, kudy stopa vede, protože jsme povídali s Vítkem a já nedávala pozor, kde jsme. Bylo to tedy na hnědce a ta mě mile překvapila, nevzdala to, nehodila jelena, zacouvala zpátky do předešlé šlápoty a vyčuchala si cestu správným směrem. Neměla jsem z toho pochopitelně dobrý pocit, že se to stalo, ale když už se to stalo, aspoň jsem si ověřila, že nejde jen po mase, že přesně pozná, když není ve stopě a především, že vzniklý problém sama řeší intenzivním pátráním. Ona je vůbec takový zajímavý živočich! Celou stopu krásně pracuje nosem (masa jí krájím na maličké kousíčky a schovávám je pod trávu, aby nebyly vůbec vidět a musela si je opravdu vyčenichat, díky čemuž důkladně prověřuje každou šlápotu po celé délce), v momentě, kdy se dostaneme do složitější situace, začne sumovat ještě více slyšitelně a je na ní vidět, že fakt maká... Že by ale napnula nějak více stopovací šňůru, to ani omylem. Je mi jasné, že jsme v začátcích a čeká nás spousta práce, ale navzdory úplně prvnímu očekávání se mi zdá, že to nebude marná práce, Sárka se skvěle učí používat nos (a to i mimo stopy).
Pokud jde o obrany, musím k Sáře říct jedno- ta fakt hryže! Nejsem figurant a nerada bych ji proto nějak více hodnotila, ale jak to na mě působí- na kousání má dar a miluje ho. Martin jí moc chválí, prý je celá mamina Isména a navíc má v sobě ještě opravdovost po taťkovi Addim, při boji a tahání do toho prý investuje strašně moc a obrany myslí vážně. Proto taky tvrdí, že s ní nebudu mít nic zadarmo a poslušnost v akci u obran bude boj, o němž si není úplně jistý, zda ho dám a zkrotím svou malou dračici. Na druhou stranu mě ale ujišťuje, že až se tohle pořeší, půjde to samo a rychle, protože zákus a razanci má v sobě od pánaboha. A to i já laik vidím! Tuhle se do nácviku hladkého zadržení tak vrhla, až si protočila zádní nožky nad hlavu figuranta. Je to skoro až neuvěřitelné, ona je takový malý prťousek, který v sobě ale skýtá tolik síly a energie, že s ní mám co dělat, je to prostě živel. Nikdy jsem si o ní nemyslela, že je to nějaká měkota, spíše naopak, ale po prvním hárání ještě více ztvrdla. Musím proto na sobě hódně zapracovat, abych s ní zvládla držet krok a v naší dvojici to byla já, kdo bude té druhé velet.
No a poslušnosti? U Sendy pracujeme na dokonalosti, tzn. ladíme detaily, mé i její. Po dlouholetém vnitřním boji jsem sáhla po mini ostnáčku. A světe div se, Sendy, ale spíš hlavně já ;o), jsem to přežila! Senduška se z něj nerozsypala a já si ho cením, protože místo věčného popotahování stahováku stačí jedno mírné cuknutí a vše je vyřešeno jednou pro vždy a pro Sendy naprosto srozumitelně. A jelikož má Šůša u cvičení vysoký drive a blázní po míčku, není z toho vůbec špatná, spíš naopak jí to ještě víc nabuzuje. Díky této výcvikové pomůcce se její vytočení zadečku srovnalo snad nejvíce a nejefektivněji z dosud použitých metod, nyní podle hlášení Vítka máme odchylku pouze několika málo stupňů. A tak se při naší chůzi začíná více upínat pozornost ke mě a k mému hereckému výkonu, dostávám od Vítka pěkně na frak, asi začnu brzy trénovat doma s knihou na hlavě =o). Abych se taky maličko pochlubila, Gábina Sendynky chůzi pochválila, dle jejích slov prý chodí moc hezky! A od Gábiny si toho vážím dvojnásob =o)!!! Navíc, když s ní sama zkoušela nácvik pouštěčky, zkonstatovala, že z ostnáčku není vůbec špatná, prý jí nemám šetřit a myslet si, že je to až taková křehotinka.
Ten, kvůli komu jsme ale za Gábou začali dojíždět, to je Sárka. Potřebuji dohled a vedení nad naším výcvikem zejména s jídlem, se kterým nemám pražádné zkušenosti. Od tábora jsme se na place neviděly a já potřebovala rady, co a jak dělat dál, slyšet, co dělám blbě, a také jsem potřebovala ujištění, že směr, kterým se ubíráme, není špatný (jako již tolikrát). Popravdě jsem byla docela nervózní, když jsme za Gábinou jely prvně. Měla jsem pocit, že jsme moc nepokročily a víceméně dělaly totéž, což je způsobeno tím, že čím pevnější základy a důslednější vymývání mozku se udělá v začátku, tím spolehlivější to budeme mít v další práci. Proto ten postup pidi mravenčími krůčky. Vytáhla jsem tedy Sáru z auta, ukázala Gábě, co a jak teď děláme a obávala se kritiky. Musím říct, že ta se nekonala a Gába mě naopak moc potěšila. Řekla, že je vidět velký kus dobře odvedené práce a že je ze Sárky díky tomu úplně jiná fena. To mě moc zahřálo u srdíčka a motivovalo v další práci. Vyrázně pochválila mimo projevu a postupu v chůzi i naše přivolání a hned nám ochotně sdělovala další intrukce co a jak dál. Musím říct, že s Gábinou se mi cvičí moc dobře a nejen podle mě náš výcvik s ní má grády, doslova z nás vyždímává to nejlepší. Jako instruktorku ji proto vřele doporučuju!!!
Pokud jste dočetli až sem, zasloužíte obdiv, toto je poněkud obšírně sděleno, co my během podzimního cvičení. Nyní budou následovat fotodokumentace (možná, že brzy již i videa) z různých částí tréninků. Jako první jsou na řadě Sendy obrany s Vítkem v Lázu, pidi cvičení poslušnosti Sendy a Sáry s Vítkem v Lázu a nakonec Sáry obrany s Martinem v Sezemicích. Autorem fotek je moje mamka, kterou prosím omluvte, teprve se s foťákem po delší pauze ve focení "rozfocovala", zejména pak obrany u Martina méně stíhala, bohužel =o(.
Sendy obrany s Vítkem v Lázu zde
Sendy a Sáry poslušnosti s Vítkem v Lázu zde
Sáry obrany s Martinem v Sezemicích zde
20. 9. 2011 LVT Česká Skalice, Spyta- poslední várka fotek
Jako poslední zveřejňujeme fotografie obran a stop dobrmanů, kteří se tábora zúčastnili. Mezi nimi byla i naše Sendy a Sára, nebo třeba mamka Sáry, Isména, a bráška Sáry, Agrias. Zatímco Sárka, Isa a Agi zde mají fotky z obran, tak Sendy zde má fotky ze svého oblíbeného stopování, které si na táboře užívala místo kousání.
Sarah/Agamba Anibag I. zde
Sarah/Agamba Anibag II. zde (za fotky děkuji Janě Krohové)
Sendy/Baby Brittannica di Brittasgang zde
Isména Halit Paša zde
Agrias Anibag zde
16. 9. 2011 LVT Česká Skalice, Spyta- další várka fotek
Dnes zveřejňujeme výběr fotek z obran některých účastníků LVT ve Spytě. Odkazy jsou níže. V přípravě je poslední část fotografií z tábora, tentokrát jde o snímky dobrmanů.
Isabell Extra Temperament zde
BOM Extra Temperament zde
Bommo Lebensborn zde
Auzy Ostraryka zde
Donna Zlatý Keram zde
Orty Vikar zde
BO Dabei zde
Antrax Ostraryka zde
Abraxas Fire Fox Kapanga zde
NO (Petra) zde
NO (Hanka) zde
beauceroni Warrior Soul zde
15. 9. 2011 LVT Česká Skalice, Spyta
Na tento letní výcvikový tábor, který proběhl v termínu od 26. července do 6. srpna, jsme se dostaly díky chovatelce naší Sáry, Gábině Macounové. Nebýt toho, že se za nás přimluvila u pořadatele a zároveň jednoho ze dvou figurantů tábora, Martina Plecháčka, mohlo by se nám o akci nechat jenom zdát, protože v době, kdy jsme začaly plánovat, kam v létě vyrazíme za cvičením, byl tento Martinův výcvikáč již plně obsazen. Nakonec se ale štěstí přiklonilo na naši stranu a Martin nám nabídl dvě volná lůžka v areálu.
Vybaveny novým střešním boxem (abychom se dokázaly na místo určení dopravit se všemi potřebnými věcmi) a dvěmi klecemi (jednou klasickou z mříží a jednou plastovou kenelkou, aby naše dobrmanky mohly být s námi na pokoji- kde mimochodem nakonec jen přespávaly, protože většinu dne na „vlastní žádost“ trávily v dvoj-kleci v kufru našeho auta) jsme se já, má mamka a naše psí holky vydaly vstříc novým zážitkům a zkušenostem.
Píšu novým, protože tato akce pro nás byla premiérou. Výcvikové tábory jsme sice už absolvovaly několikrát, ale figuranta a trenéra, Martina Plecháčka, a jeho kolegu, figuranta Zbyška Goreckého, jsme při práci ještě nikdy neviděly. Koneckonců ani Gábinu, coby učitelku poslušností, jsme v tréninku také ještě neměly příležitost poznat! Od Gábiny samotné jsme byly varovány, že zažijeme něco pro nás absolutně neznámého a měla pravdu. Dostaly jsme se do světa tuzemské vrcholové kynologické elity, kde většina zúčastněných se svými psy různých ras, především však belgických a německých ovčáků, závodí a pravidelně se umisťuje na předních místech. Většinu času jsem proto ani nedutala a jen sledovala mistry svých oborů v akci, abych pochytila co nejvíc. Co mě osobně hodně překvapilo bylo to, že tato banda povětšinou mladých lidí a pro mě machrů svého řemesla, byla hrozně fajn a pospolu držící komunita bez sebemenších náznaků nafoukanosti- a že by měli být na co pyšní! S ničím takovým, jako je opovržení, výsměch či najevo dávající nadřazenost jsem se mezi nimi nesetkala. Naopak, vzali nás mezi sebe a pomáhali nám tak, jako sobě navzájem. Měla jsem z nich prostě pocit, že jsme všichni na jedné lodi a to bylo příjemné! Samozřejmě, že začlenění se by bylo obtížnější, nebýt Gábiny, která nad námi držela své pomyslné ochranitelské křídlo, ale i tak jsme se na táboře cítily dobře.
Asi největší přerod u mě nastal při poslušnostech na jídlo. Během jednoho jediného tréninku jsme se Sárou dostaly úplně jiný náboj a projev! A všechno bylo zjednodušeně řečeno pouze o mě, a pak také o poloze ruky s jídlem. Neuvěřitelné!!! Stačilo jen, aby mi Gábina, nebo Martin, řekli, co a jak udělat, a Sára najednou vykonávala cviky úplně sama, jako by povely znala od nepaměti… Jasně, musím si ještě vše pořádně osahat, Sára zase zažít a i nadále nad sebou potřebujeme dohled a vedení, ale i tak musím říct, že nám oběma dal tábor hodně. Na cvičení s jídlem najednou pohlížím úplně jinýma očima, v podstatě vlastně i na samotný přístup ke psovi a cvičení s ním. A to jsem jen maličko nahlédla pod pokličku, tolik receptů ještě neznám! I obrany jsem zažila jiné, než jsem doposud znala. A Sára vlastně taky. Obě jsme si musely chvilku zvykat. Sárka byla velmi chválená! Nejvíc asi za pevný zákus a držení. Bylo mi ale také řečeno, že to s ní budu mít ještě hodně perné ohledně jejího zvládnutí, jak se zdá, je totiž hóóódně po mamince. Na táboře jí vlastně nikdo neřekl jinak, než malá Isména…
A jak probíhal výcvik? Především se kousalo. Vždy byly dva dny obrany (jedno kolo ráno, jedno večer) a třetí den byl celý poslušnostní. Samozřejmě pokud chtěl někdo cvičit i mezi obranami a byl volný plac, mohl. Na stopy jezdil individuálně každý sám dle vlastního uvážení. Ovšem ne jen prací živ je člověk! A tak se mezi výcvikem v době volna hrál třeba nohejbal- na fotky od Janičky Krohové se podívejte zde. Nebo se pořádaly různé výlety, kupříkladu za medvědy brtníky na nedaleký Náchodský zámek (mimochodem i ten by stál za důkladnou prohlídku, mrzí mne, že jsem si s sebou zapomněla vzít foťák). Denně jsme chodily k přehradě Rozkoš, která byla od našeho areálu vzdálená ani ne 5 minut chůze. Holky se vždy rády zchladily a Sendynka aportovala klacky, či tenisáky z vody. Opět plavala jak vydřička. Na fotky od vody mrkněte zde. Během tábora jsme také měly několik milých návštěv. Bratránek Vítek se svou rodinou vyrazili na letní rekreaci do vesnice na protějším břehu Rozkoše, jménem Provod- Šonov. A tak jsme nejedno odpoledne strávili společně. Další nečekanou návštěvou se nám stal bráška naší Sáry, Arx Anibag, který spolu se svými páníky přijel na jukandu za Gábinou. Musím říct, že i Arx, doma zvaný Abu, měl štěstí na milující domov, do kterého se dostal. Má vážně skvělé páníčky, které jsme moc rády poznaly. A brácha, ten má hlavinku asi nejvíc podobnou naší Sárce. Je veliký, statný a krásný. V povaze naprostý suverén a nezastavitelný živel, udělal na mě moc dobrý dojem.
Celý tábor byl prostě skvělý, nesl se v příjemné atmosféře, poznaly jsme nové fajnové lidičky, udělala se spousta práce a my jsme byly moc rády, že jsme jely!!! Děkujeme aktérům za bezva sportovní dovolenou se psy a Gábě za to, že nás s sebou vzala a starala se o nás! Společné foto všech účastníků zájezdu je k nahlédnutí zde.
A tady už máme první fotečky z výcviku… Zde jsou fotky z poslušnosti naší Sáry/Agamba Anibag. Zde jsou fotky z poslušnosti naší Sendy/Baby Brittannica di Brittasgang. Zde jsou fotky z poslušnosti brášky naší Sáry, Agriase Anibag. Fotky z obran a stop jsou ve zpracování!
14. 8. 2011 Červencové obrany s Luďkem Šilhavým
Už dlouho jsme nepořídili fotky naší Sáry (Agamba Anibag) z obran s naším figurantem, Luďkem Šihlavým, na jehož tréninky pravidelně dojíždíme od Sářiných 3 měsíců. Využila jsem proto přítomnosti mého bratránka a zároveň našeho dvorního fotografa, Víti, a poprosila ho o nafocení jednoho z našich červencových kousání naší osmiměsíční šikulky hnědulky. Na krásné slunečné fotky se můžete podívat níže a zjistit tak, jaké dělá náruživá obranářka Sárka pokroky (začíná již kousat na volno, zkouší svá první hladká zadržení a takové pidi kontroláčky). Ještě jednou děkuji Víťovi za zhotovení těchto povedených záběrů!
Sarah (Agamba Anibag) zde
12. 8. 2011 Tábornické fotky část 6.
A je tu poslední série fotek z našeho letošního tábora Černých démonů v Lázu u Příbrami. Nakonec zveřejňujeme tolik očekávaný mix momentek všech účastníků z obran s Vítkem Vymětalem. Protože jsme kousali většinou pozdě večer a sluníčko nám nesvítilo, jsou fotečky malinko poznamenány na kvalitě, ale i tak za ně autorce, mé mamce, děkujeme!
obrany 1. část zde
obrany 2. část zde
PS: Jelikož jde o souhrn fotografií všech našich letošních psích aktérů, poradím Vám, jak je od sebe na záběrech rozeznat. Asi nejjasnější je německá ovčačka Arina, ta byla na táboře jedinou zástupkyní svého plemene. Dále zcela jasnou musí být naše Sára, jediná hnědá dobrmanka s ocáskem. Sešli se nám zde i dva dobrmaní kluci, avšak jeden černý- Bodie, a druhý hnědý- Agbar, tudíž ani zde by nemělo dojít k omylu. Kde ale může pro neznalé nastat menší problém, to jsou poslední dvě dobrmanky, obě černé fenečky, naše Sendy a Nejdy. Sendy má oproti Nejdy delší ocas a končetiny, zakouřenou mordičku a má díky falešné březosti povolenou mléčnou lištu. Nyní už přeji jen hodně štěstí, Holmesové ;o)!
23. 7. 2011 Tábornické fotky část 5.
Kvůli odpočinutí si od fotek ze cvičení nyní zveřejňuji zákulisní záběry mimo plac. Tím se s fotkami z tábora blížíme k závěru. Chybí už pouze fotky z obran, s jejichž zpracováním se mnou mějte, prosím, maličko strpení, je jich totiž vážně hodně a čeká mě velké mazání, třídění a dokončování...
volný čas zde
22. 7. 2011 Tábornické fotky část 4.
Protože poslední dny venku lije jako z konve, mám hotovou už i čtvrtou sérii fotek z tábora. Pro dnešek poslední díl poslušností v podání Sarah, Agbara a Ariny.
Sarah (Agamba Anibag) zde (za vyfocení děkuji mamce)
Agbar (Caesarion Halit Paša) zde
Arina (Gotika Aritat Bastet) zde
21. 7. 2011 Tábornické fotky část 3.
Třetí série fotek z tábora je tu! Nyní vkládáme poslušnosti Sendy, Bodieho a Nejdy. Záměrně zachovávám chronologické zařazení fotek, aby byl vidět posun ve výcviku.
Sendy (Baby Brittannica di Brittasgang) zde (za vyfocení děkuji mamce)
Bodie (Bodie Proffi di Brittasgang) zde
Nejdy (Nadine Halit Paša) zde
20. 7. 2011 Tábornické fotky část 2.
Druhá série fotografií z tábora, zároveň poslední se zaměřením na stopy. Tentokrát jsme si vzali na paškál Sarah, Bodieho a Nejdy.
Sarah (Agamba Anibag) zde (za vyfocení děkuji mamce)
Bodie (Bodie Proffi di Brittasgang) zde
Nejdy (Nadine Halit Paša) zde
19. 7. 2011 Tábornické fotky část 1.
A máme tu první sérii fotek z našeho letošního tábora. Každá z částí bude vždy tématicky sjednocena. Jako první jsem se vrhla na stopy. Dnes zveřejním Sendy, Agbara a Arinu.
Sendy (Baby Brittannica di Brittasgang) zde (za vyfocení děkuji mamce)
Agbar (Caesarion Halit Paša) zde
Arina (Gotika Aritat Bastet) zde
1. 7. – 6. 7. 2011 II. ročník tábora od Černých démonů v Lázu u Příbrami
Je to až neuvěřitelné, ale od konce našeho II. psího výcvikového tábora Černých démonů uběhl již celý týden a přesto my, všichni letošní účastníci, na sobě pořád cítíme stín nostalgického smutku... Stále jsme plni spousty různých dojmů, čerstvých vzpomínek, pozitivní energie, která nás provázela na každém kroku a především skvělé atmosféry, jež vládla v naší výcvikové partičce po celý tábor. Je nám proto vážně moc líto, že pro letošek už je tábůrek opět za námi, nejraději bychom si ho do konce léta ještě zopakovali!
Ale vezměme to po pořádku! Tábor jsme naplánovali na na chlup stejný termín jako vloni, tzn. na začátek července, a jak jinak, než opět do Brdských lesů na naši chaloupku v Lázu, kde máme nejen jedinečné výcvikové zázemí v podobě vlastního, skvěle vybaveného a udržovaného cvičáku a všemožných, blizoučko ležících terénů na stopy, ale také zde větší skupina lidí v pohodě nalezne azyl. Účast jsme měli nahlášenou skutečně hojnou, ale jak to tak bývá, díky lidským i psím nemocem, či jiným nečekaným událostem, nás nakonec dorazila sotva čtvrtina! Nyní si tak zpětně říkám, že kdyby měli přijet všichni, kteří přijet chtěli, asi bychom se z placu vůbec nehnuli a i tak bychom všechny těžce stíhali. Naše konečné složení totiž bylo naprosto ideální, výcvik se krásně a hlavně progresivně zvládl a všem jsme se mohli se 100% nasazením věnovat, nikdo nepřišel zkrátka.
A kdo že to za námi tedy vlastně dorazil? Celkem 13 lidiček a 6 pejsků (5x dobrman a 1x německý ovčák). Jmenovitě přijel jeden z hlavních organizátorů našich táborů a výcvikových víkendů, bez kterého by naše akce nešly realizovat, šikovný nápaditý figurant a mistr přes stopy, Vítek Vymětal, se svou manželkou Blankou, dvouměsíčním synátorem Oliverkem (hodnější miminko jsem ještě neviděla, celý tábor jsme o něm nevěděli) a jejich dobrmanem Bodiem (č.Ch. Bodie Proffi di Brittasgang, bráška naší Sendy). V konvoji za sebou Vítek dovezl i jednu část své výcvikové skupiny, kterou má v Chomutově, přesněji nadanou kynoložku Míšu, jejího přítele Jirku a německou ovčandu Arinu (Gotika Aritat Bastet- jakože NO zrovna dvakrát nemusím, tak ráda píšu, že takhle šikovného, milého a pěkného vlčáčka jsem opravdu už hodně dlouho nepoznala!). Z Plzně za námi přijela rodina Agbárků, tzn. hodní manželé, věrní držáci našeho teamu a také skvělí parťáci pro každou akci Jana a Zdeněk, jejich dvě dcerušky, Martinka a Kristýnka, a v neposlední řadě dva dobrmánci Agbárek (Ch. Caesarion Halit Paša, strýček naší Sárky) a Nejdy (Nadine Halit Paša, přes Frezii Bohemia Gotika příbuzná naší Sendy a Bodieska). Nu a nakonec za nás jsme si připsali účast já Karolína, má mamka Dáša, můj taťka Toník, můj bratránek Víťa, a naše dvě dobrmanky Sendy (Gch. Baby Brittannica di Brittasgang) a Sarah (Agamba Anibag).
Harmonogram tábora byl následující… Na páteční odpoledne jsme stanovili příjezd, postavily se stany a lidé s pejsky se ubytovali, abychom v sobotu ráno mohli začít s výcvikem. Počasí nám opravdu přálo celý pobyt, což jsme vážně ocenili! Nebylo nechutné vedro, nesvítilo žhnoucí sluníčko, ale ani nepršelo, teplota zřídka kdy překročila 20°C a téměř stále bylo pod mrakem, avšak sucho, rosa se na trávě držela déle, čili na cvičení naprostá dokonalost. Ráno jsme také díky tomu vyjížděli až v 9:00 a byli jsme za to moc rádi, domů jsme se totiž vraceli většinou až v půl desáté večer, tzn. za tmy, spát jsme chodili díky nočním meetingům téměř vždy až v pozdních ranních hodinách (náš rekord byl něco málo po 4té ranní), a tak jsme si alespoň trochu odpočinuli.
V sobotu byly na programu ráno stopy, večer obrany (vždy dvě kola). V neděli pak ráno poslušnosti, večer obrany. Pondělí bylo odpočinkovým dnem, takže ráno jsme vyrazili na stopy a večer byly poslušnosti. V úterý a středu následovalo totéž, co v sobotu a neděli, tzn. ráno stopa, večer obrana a druhý den ráno poslušnost a večer obrana. Ve středu večer se pak sbalily stany a jednotlivci vyrazili ke svým domovům.
Co bych tak řekla k jednotlivým výkonům pejsků a jejich psovodů… Sendy si užila cizích stop šlapaných Vítkem. Jednou měla lomařský speciál, jednou stopu starou jak Metuzalém, jindy rovný dlouhý maratón… No mákla si, holka moje šikovná… Ale jak si mákla, byla dokonalá! Zjistili jsme, že i stopařské křížení naše umělkyně zvládne, absolutně přesně rozeznávala starý a nový pach (ani nechtějte vědět, jak jsme k tomuto poznání došli…). Vítek ji prostě moc chválil, prý bychom měli vyrazit na FPr.3, a pak na stopařské závody. Uvidíme ještě podle předmětů, ty nám slečinka označuje podle nálady, a tak jsme začali učit zalehávání mimo stopu jako cvik poslušnosti. Jsem zvědavá, jaké ovoce nám to přinese, ale o Sendynčině inteligenci, neřku-li až vyčůranosti, nepochybuji! V poslušnosti již delší čas dolaďujeme přesnost, přesněji 100% paralelnost linií mé a její. Díky dříve používané výcvikové vestě s vypouštědlem má totiž značně zažité chodit s vytočeným zadkem. Míček v podpaží jí trochu zasunul a zmenšil úhel, struna v bedrech pokrok přinesla ještě větší, ale stále ještě to nebylo ono… Díky Míše a její metodě se mi krásně a hlavně okamžitě srovnala a navíc se mi snad ještě naučí chodit s hlavou v záklonu, a tak mě nebude v chůzi vůbec omezovat. Vše uvidíte na fotkách. Budeme na tomto stylu nyní pracovat. Jen poznámka na okraj- Míša Sendy pochválila, jak okamžitě pochopila, co se po ní chce. A je to tak, naší černouškové stačí něco jednou ukázat a podruhé už ví, v ní ta inteligence prostě dřímá! V obranách Senduš pak kousala díky srdíčku jen jedno kolo a povětšinou pouze 3 zákusy a dost. Byla nejenom na úvaze, dala pár zákusů na volno, ale i si ozkoušela technickou část ZVV 1. Nic nezapomněla a měla z práce velikou radost. Je na ní vidět, že v 5ti letech krásně dozrává a přichází její pomyslný vrchol. Škoda, že zdravíčko nám nedovoluje cvičit jinak než rekreačně.
Sára ve stopách podávala svůj klasický výkon- přesná, soustředěná, leč tak trochu vlažná práce, chybí jí stále tah na branku. Zaměřili jsme se proto na motivaci. V poslušnostech jsem díky Vítkovi, který poukázal na chybu, kterou dělám (a o níž jsem samozřejmě ani nevěděla, byť jsem cítila, že všechno není tak nějak v pořádku- holt mít kolem sebe výcvikový team je v dnešní době perfekcionalismu při výcviku psů nutnost) objevila úplný přerod v metodice krmení, která navíc vede k naprosto dokonalému výrazu a projevu psa, a tak prakticky začínáme od začátku. Obrany u Sárky byly spíš dodatečný program, s naším figurantem Luďkem máme započatý nácvik revíru, kousání na volno atd., a tak jsme nechtěli nic pokazit a Sára byla spíš drážděna. Sem tam si kousla na kůži a utvrzovala se pevnost zákusu. Malé se Vítkův projev coby figuranta také moc líbil, pěnila, vyváděla a lítala jak blázen.
Bodie na stopách začíná bohužel jakoby od začátku. Díky postříkanému poli, kde si úplně rozleptal sliznici a čuch mu přestal fungovat, začal výrazně panikařit, a tak se s ním Vítek vrátil ke koláčkům a začátečnickým stopám, aby Bóďa opět našel sebedůvěru a přestal hysterčit. Myslím, že vše je na dobré cestě, protože na táboře Bóďa stopoval téměř tak, jak ho znám. V poslušnostech kluci opět hlavně chodili, je to přeci jen hlavní část bodového hodnocení poslušnosti na zkoušce, a tak je dobré se na něj zaměřit. Bodiesek mě hodně mile překvapil, chodil dlouhé sekvence a se zájmem o balón. Místy mi nasazením připomínal naší míčkovou magořici Sendy a myslím to v tom nejlepším slova smyslu. Když jsem kluky sledovala v akci, bylo tam zkrátka „to“! Chce to jen vydržet v zajetém rytmu, povzbuzovat zájem, cvičit hrou, žádná buzerace a hlavně se soustředit na to, aby u cvičení neumíral psovod, protože jeho náboj je to, co psa drží v drive ;o). Na obranách jsem Bodieho psovodila já. Řeknu Vám, je to záhul, narostly mi až bicepsy!!! Takové využití síly a jeho záběr, to je něco… Kdybych jeho výpady nečekala, snad bych za ním i já (rozumějte děvče velkých rozměrů) vlála. Opravdu nechápu, jak ho kdysi mohla Blanka, droboučká to žena, udržet!!! Bóďa kousal moc hezky, byl dost naštvaný, taková opravdovost je u něj vzácností. Díky mé nepozornosti jsem také hned první obranu, kdy byl na úvaze se svou ségrou Sendy, schytala bolestivý zákus do ruky. Ano ano, Bodie nemá problém vzít za živé a je jedno, jestli maso patří figurantovi, nebo psovodovi. Po zbytek pouštěček- odebíraček jsem byla díky tomu docela v nervech a čekala další „přátelské stisknutí“. Díky bohu a Vítkovi, který na sebe poutal pozornost, naštěstí nepřišlo. V čem na sobě Bodie zapracoval, to byl schanelling. Držel skoro tak dlouho, jako Sára (ta je schopná s rukávem v hubě klidně usnout), s blaženým výrazem a dlouho předlouho, opravdu si užíval pocitu vítězství.
Agbárek pracoval po delší odmlce. Přesto však stopy chodil moc hezky a se zájmem, pokrok byl zřejmý, i když by to chtělo více vychodit. Poslušnosti u něj byly též prakticky pouze o chůzi. Nejprve jsme Janu přesvědčili, ať zahodí výcvikovou vestu s vypouštědlem a začne chodit s míčkem v podpaží. Díky skvěle vymytému mozku na oční kontakt však efekt nebyl až tak citelný. Bářa byl prostě ubuzerovaný. Ač jeho zájem o míček od loňska krásně vzrostl a on tu kulatou věc opravdu chtěl (navíc se i naučil ji Janě nosit a hrát si s ní), jakmile zazněl povel „k noze“, jakoby vypnul, podíval se Janě na obličej a nespustil z něj oči, což by samo o sobě nebylo tak strašné, když vypustíme fakt, že projevem najednou připomínal spící pannu, až na to, že chodil vytočený téměř ve 40° odchylce. Přešli jsme proto i u něj na metodu Míši a zabrala. Nejprve nejvíce u Vítka, který to s ním zkusil a najednou to šlo, později pak i u Jany. Čeká je teď tedy další vymývání mozku jinou metodou, pevně věřím, že pokud Jana vytrvá, Agbárek jí to vrátí, neb co on se jednou naučí, to je zapsáno prakticky nesmazatelně a navíc, ani ho nenapadne to nějak obcházet a hledat skulinky, plní zadaný povel a je skutečně spolehlivý. V obranách se Agbar od loňska také hodně změnil, bohužel k horšímu. Jeho projev a „to“, co do kousání dával, bylo hluboko přikryto další várkou buzerace a vymývání mozku do absolutně nesmyslného očního kontaktu. Na úvaze byl projev zpátky, poznamenán byl pouze zákus, který by se u něj, obranáře srdcem, zpravil raz dva, ale horší věc se přihodila při revírech, nastal u něj stejný problém buzarce, co kdysi u Sendy, buď běhal, nebo štěkal. A protože Janu měl v hlavě moc silně zakořeněnou ve smyslu- koukám se na paničku, nikdo a nic jiného není- nastoupila jsem na psovodování u revírů Báři opět já. Vítek vymyslel novou metodu a Agbárek začal šlapat jako švýcarské hodinky. Byli jsme sehraná trojka. Navíc, Baříka revíry najednou začali bavit, buzerace byla fuč, protože já ho silou v pořádku urvala a hned do běhání a kousání dával srdíčko. Když jsme zkusili začlenit Janu, nastal problém, ve spojitosti s ní měl příliš silně zafixovány chyby z minula a vrátil se do starých kolejí. Začal tedy běh na dlouho trať, Bářa měl třeba tři kola a jelo se stále to samé dokola. Úspěch střídal neúspěch, a tak to šlo pořád dál. Chudák hnědáček si brzy vysloužil přezdívku hrášek, která se nakonec natolik vžila, až se stala nejoblíbenější hláškou tábora a všichni, kteří se projevili ne až tak bystrou inteligencí a okamžitým chápáním, se stali hrášky =o). Poslední den se konečně zadařilo a Bařík běhal i kousal za psovodování své paničky Jany. Ještě nic není vyhráno, Jana se svým figurantem mají před sebou stále mnoho práce, ale hlavní je, že se našla cesta, jak z problému ven.
Ten, kdo se na táboře proměnil z kukly v motýla a zaznamenal se u něj největší posun kupředu, byla však jednoznačně Nejdynka. Jana přijela s tím, že s ní asi ani nikdy žádnou zkoušku nesloží, avšak odjížděla s úplně jiným pocitem, pocitem hrdosti na své zvíře a nadějí snad i jednou závodní?... Nejdynka si bohužel u původní majitelky prošla peklem. Zanechalo v ní nesmazatelnou stopu povahové újmy. A to byla pro Vítka výzva! Nejprve jsme se u Nejdynky zaměřili na socializační část, prostě jsme trénovali takový nácvik první části ZTP. A hle, Nejdy nás do konce tábora přestala naprosto řešit. A co víc, vždy se tak zamkla do práce, že ten, kdo by ji znal z dřívějška a viděl ji nyní, řekl by, že je to jiné zvíře. Přestala řešit své problémy a úplně si užívala cvičení, našla v něm radost a stav, ve kterém byla nezlomnou královnou. Ve stopách s ní Jana začínala od koláčků a došla až k prvním rovným a vlnkovým stopám. Čuch je v této krvi prostě jasný! Nejdy bude, vlastně už je, stopař jak víno. V poslušnostech se budoval drive na míček a nácvik základní pozice, sledování psovoda. Opět pokrok, největší problém byl u psovodky, která řešila víc, než fenečka =o). No a na obranách?! Tak tam byl posun asi největší! Feňulka, která zprvu díky špatnému přístupu figuranta nechtěla vůbec kousat se proměnila v dračici, ze které šel až strach. Její výskoky na úvaze byly skoro sebevražedné, dávala ze sebe do kousání maximum, vlastně úplně vše. Na prvním úvaze nám okamžitě ukázala, že si ráda kousne kamkoli do figuranta, rukávek pro ní nebyl to nejdůležitější. Postupem kol ji ale Vítek hezky přesměroval a Nejdy se stala skvělým kousačem, obranářem. Na úvaze se vždy krásně přepnula do zabíjecího režimu a její rychlost a opravdovost byla skvělá. Když pak dělal druhý pes schanelling, naučila se naopak okamžitě přepnout do klidového režimu. Já osobně jsem za ní měla velikou radost, ukázalo se jí, že je možné si užívat život a najít činnost, ve které si bude připadat spokojeně a neohroženě!
Jako poslední na popis jsem si záměrně nechala Arinku. Je to zvláštní pes- čuchá, kouše, krásně chodí… není k ní v podstatě ani tak co psát, lze pouze chválit. Pevně věřím, že Míša s Vítkem z ní, coby surového diamantu vyřežou ryzí skvostný šperk a já jim moc držím palce. Takhle dobré zvíře člověk vlastní jen jednou za život, má-li vůbec to štěstí.
Jaký tedy byl náš tábor? Kdybych ho měla shrnout do jednoho slova, řekla bych, že byl jednoduše perfektní. Věřit, že existuje dokonalost, jistě bych ho takovým nazvala. Byl plný poctivé práce, dřiny a potu, ale zrovna tak skvělé zábavy v partě skvělých lidiček, jednoho velkého teamu. Pro pejskaře ráj na zemi!
Jako perličku k dobru pro zasmání zmíním jednu příhodu… Když jsme si takhle večer při meetingu pouštěli v televizi natočená videa z výcviku (nejlépe si člověk uvědomí své chyby, když se vidí) a došla řada na videa z obran, naše malá hnědka Sárka se najednou vzbudila. Chvíli sledovala obrazovku a její hlava směřovala tam, kam se pohnul rukáv figuranta, připomínala nám diváka tenisového zápasu. To jsme však netušili, čím naše fištrónka své sledování zakončí. Když rukáv ležel na zemi před psem na úvazu, najednou se z lehu vymrštila a jedním velkým skokem zaútočila na televizi, přesně na místo, kde ležel rukáv. S nosem pár cm od obrazovky se zastavila a najednou ji nějak nesedělo, že rukávek nemůže uchopit. Jojo, i ona je z rodu hrášků =o)))!
Na závěr bych chtěla moc poděkovat svému „bratříčkovi“ Vítkovi, však on ví, za co, viď Vítku ;o), dále pak našim dvěma dokumentátorům- fotografce Dáša a kameramanovi Víťovi a v neposlední řadě všem účastníkům našeho společného tábora, bez Vás by to nebylo takové báječné… Takže příští rok snad opět na viděnou!!!
PS: Fotky budu vkládat postupně, pokusím se každý den zveřejnit kousek.
18. 6. 2011 Výcviková sobota s Vítkem Vymětalem II.
Po měsíci od letošního prvního výletu do Chomutova jsme opět vyrazili na stopy, poslušnosti a obrany za Vítkem Vymětalem. Prvně s námi jely i naše kamarádky, Jana a Cherry (Cherryl Halit Paša). Pro mě a Sendy (Gch. Baby Brittannica di Brittasgang) se Sárou (Agamba Anibag) šlo o poslední doladění detailů před II. ročníkem našeho letošního tábora od Černých démonů v Brdských lesích, který se již kvapem blíží, a pro Janu se Cherrkou šlo především o pořádné zacvičení si, takovou „rychlonalejvárničku“.
Zcela obyčejně jsme začali stopami. Nejprve proběhl teoretický výklad, ilustrace zde, a pak už se šlo na věc. Jako první dostala prostor naše Mrs. Prťousková alias Sárka. Našlápla jsem jí asi 50 kroků dlouhého šnečka. Pokrok od první návštěvy je více než zřejmý a mám z něj radost. Přesto samozřejmě Vítek přišel s dalšími inovacemi a udělil nám rady jak postupovat pozvolna dál kupředu. Fotky Sáry jsou zde.
Poté nastoupila Jana se Cherrkou. Šlápla jí ZMkovou stopu a šlo se na věc. Cherry čuchá moc hezky, je to nadějné zvířátko. Vítek se tedy zaměřil spíše na práci s Janou a jejím vedením psa na stopě, rozumějte zajištění správného stálého tahu stopovacích šňůr tak, aby Cherry nestrhávala atp. Fotky Cherry najdete zde.
Jako poslední na řadu šla naše matadorka Sendy. Opět jsem požádala Vítka, aby jí našlapal cizí stopu (šikovného kladeče je třeba 100% vyždímat =o)!). Trochu jsem zalitovala, že jsem dala Vítkovi přes kg hovězího masa, protože on ho samozřejmě všechno položil a na Sendy tak čekal hotový čuchací maratón (takhle dlouho stopu snad ještě nikdy nešla!). Přesto pouze mé obavy byly zbytečné, jak Vítek správně odhadl, Sendy to bravurně dala. Lom přesný bez pomoci, předměty zalehla podle ní klasicky, práce na stopě přesná, dokonalá… Míček na konci stopy si vážně zasloužila a byla Vítkem moc pochválena! Sendy fotky ze stop najdete zde.
Vítkův Bodiesek (Sendy bráška Bodie Proffi di Brittasgang) byl na stopách den předtím, takže dnes s námi opět bohužel nebyl. Pozdravili jsme se s ním vlastně až při svátečním obědě (Blanka pro nás uvařila svíčkovou a upekla bublaninu), na který jsme byli pozváni. Fotky z takové milé odpolední siesty nás a našich hodných dobrmánků si prohlédňete zde.
V pozdních odpoledních hodinách jsme se vydali na cvičák do nedalekých Otvic, kde má Vítek své výcvikové zázemí. Na programu byly poslušnosti a obrany, nejprve si ale Vítek s Janou udělali s Bóďou a Cherrkou úvazy a trochu vydráždili psíky na míčky. Fotečky jsou zde.
A pak už se šlo na věc. Nejprve jsem cvičila já se Sendy. Udělaly jsme si různé prvky chůze a vůbec ovladatelnosti. Pro zpřesnění nyní pracuji se strunou a nemohu si ji vynachválit. Nejprve jsem zkusila dát do slabin obojek a vodítko, ale na to mi Sendy vůbec nereagovala, díky míčku vůbec nic necítila. Za to se strunou mám již konečně pocit, že aspoň trochu vnímá, že po ní chci, aby měla zadek v paralelní linii s mou. Fotky Sendy najdete zde.
Po Sendy jsem si ještě zacvičila se Sárkou, nejprve přivolání, pak trocha chůze a nakonec hra s míčkem. Bohužel nám však začalo pršet, a tak fotečky zachycují jen začátek a konec našeho cvičení. Podívejte se na ně zde. Malá se střídáním placu nemá problém a cvičí pěkně. Reaguje pouze na větší davy přihlížejících a především ševelících lidí, na to se musíme zaměřit. Nu a také letecké dny, které ten den nad cvičákem probíhaly, ji vždy malinko zaujaly (prostě zvědavý dobrman), když letělo letadlo přímo nad ní, musela na něj hodit své karamelové očko aspoň na chviličku ;o).
Jana se Cherrkou pracují na chůzi s míčkem, kterou nám dnes také předvedly. Vždy pěkně vydráždit na úvaze a pak trocha poslušnosti. Cherry po míčku sice ještě úplně nešílí, ale chodí na něj už moc hezky, holkám to spolu v akci sluší, mrkněte zde.
Vítek s Bodiem jsou prakticky na témže levelu. Pokrok u nich také nastal, Bodie již vydrží odcvičit delší sekvence, u kterých by jindy usnul, takže je vidět kus odvedené práce (po skončení cvičení se mu dokonce ani nechce z placu, dobré znamení). Přesvědčte se sami zde.
Nu a pak jsme nastoupili na obrany. Sendy šla sama, pouze pro radost. Dostala jeden zákus na ruce na rukáv, pak udělala dvě vyštěkání na přímo a nakonec dva zákusy na volno na dálku plus jednu pouštěčku. Ta byla tak spokojená… Vypadala, že motýlka úplně rozcupuje, blázínek. Vítek řekl, že bylo úplně vidět, jak se jí rozsvítila kontrolka, když přišla na plac a viděla figuranta =o))).
Sárka šla na úvaz se Cherrkou. Naše malá hnědulka se jen dráždila a Cherry dostala pár zákusů na různé materiály. Musím říct, že našim dvěma opravdovým obranářkám to spolu moc slušelo, pěkně jedna druhou ještě více vybuzovaly. To byla akce panečku. Sáře až lítala pěna od huby, jak byla vytočená. Cherrka naopak svírala figuranta jak kdyby měla místo tlamy kleště. Jo naše slečny hnědáskové na sebe mají skvělý vliv.
Bodiesek si zakousal také na úvaze s Vítkovým dalším cvičencem německým ovčákem Didýskem. Kouše zase jako z praku, po zraněném zoubku není ani památky a Boďa létá vzduchem jakoby nic. Fotky z obran ani jednoho pejska nemáme, bylo už vážně pozdě a světlo nám nedovolilo udělat akční záběry. Tak snad příště!
Všem děkuji za bezva den! Vítkovi za věnování se nám, mé mamce za focení a zázemí, které nám připravila, Blance za výborné pohoštění, Janě za skvělou náladu a společnost… Prostě to bylo fajn a ještě víc mě to nabylo v těšení se na náš tábor. Už aby tu byl =o)!
22. 5. 2011 Květnové poslušnosti
Avizované fotky z květnového tréninku poslušností našich dvou dobrmanek uveřejňujeme zde (Sendy) a zde (Sára). Máme to ale šikovné psí slečny, že? ;o)
PS: Abych nezapomněla… Již máme v kufru auta dvoj-box na míru. Pokud někdo přemýšlíte, či váháte, zda do klece jít, vřele doporučuji! Já si ji opravdu moc užívám, zejména při cvičení je to nutnost, zvláště, když máte víc jak jednoho psa. Dříve naše holky, pokud jsem byla na place s druhou (a šlo i o stopy), demolovaly auto do takové míry, že byly nebezpečné i sami sobě (o kufru auta ani nemluvím). Konkurenční motivace je přínosná, ale ne do té míry, když pak šly na cvičení totálně vyřízené z boje dostat se ven. Teď, když jsou zavřené v bezpečí své klícky (ale přesto na nás stále vidí a tím jsou pozitivně motivovány) mám klid a můžu se soustředit na cvičení, ne přemýšlet nad tím, zda se ta druhá v autě neoběsila na elektrických drátech od světel atp., když si jdu holky vystřídat, pohodlně bez problémů jednu zavřu, druhou vyndám, nemusím je dlouze nahánět a vysvětlovat jim, která v kufru zůstane a která jde cvičit, a také holčičky pochopily, že z klece opravdu nevede jiná cesta, než že je pustím já, a tak se z ní nesápou ven a v klidu leží, odpočívají a čekají, až na ně přijde řada, jinými slovy své nabuzení do práce ventilují správným směrem- při cvičení, nikoli demolici. Takže za mě- určitě jsem pro klec a nechápu, jak jsme bez ní mohli dříve koexistovat!
22. 5. 2011 Květnové stopičky aneb Sára slaví půl roku
Minulou neděli měla naše Sárinka půl roční mini výročí, které oslavila jak jinak, než prací =o)! Sendynka pochopitelně slavila spolu se svou hnědou kamarádkou. Holčičky se ráno nejprve namlsaly na stopičkovací hostině. Sendy si pro změnu začuchala na hlíně a Sára vyčmuchala asi 30ti krokový tunel v trávě (ta zeleň nám bohužel rychle vytáhla, ještě, že má Sára ocásek, díky kterému byla vidět). Obě naše dobrmanky mi udělaly radost, Sendy jede v letos bravurně zajetém tempu a Sárka se zlepšila asi tak o 100% od své první rovné stopy. Fotky z tohoto tréninku pachových prací najdete zde (Sára) a zde (Sendy). Tím však slavnostní den neskončil, slečny si večer ještě zařádily na cvičákovském mejdanu, kde projely některé prvky z poslušností. Tyto fotky jsou v přípravě.
17. 5. 2011 Konec pauzy v obranách
Po téměř měsíční přezubovací pauze, kdy se Sáře měnily stoličky a špičáky a tudíž nešlo kousat, jsme od května zase začaly pravidelně docházet na tréninky obran s Luďkem Šilhavým. Nyní, když už má Sára kompletně vyměněný chrup, nám už nic nebrání v tom naplno se opřít do tréninků kousání. Musím už teď říct, že Sára obrany miluje a 100% budou její královskou disciplínou, je v nich prostě úžasná. Náš figurant Luděk malou Isménkovou také moc chválí a to mě velmi těší.
Nové fotky z obran nejen Sáry, ale i dalších našich dobrmaních kamarádek, si prohlédněte níže:
Sára (Agamba Anibag) I. zde (za vyfocení děkuji kamarádce Draze)
Sára (Agamba Anibag) II. zde (za vyfocení děkuji kamarádce Katce)
Cherry (Cherryl Halit Paša) zde
Tarantula vom Aurachgrund zde
Roxy (Karol z Danova) zde
14. 5. 2011 Výcviková sobota s Vítkem Vymětalem
Na sobotu tohoto víkendu jsem se moc těšila! S Vítkem Vymětalem, páníčkem Sendynčina brášky Bodieho Proffi di Brittasgang, zároveň naším figurantem, instruktorem stop, ale především velkým kamarádem, jsme byli již nějaký ten pátek dopředu domluveni na společném výcvikovém dni. Už to vypadalo, že naše plánované cvičení po dlouhé zimní pauze nevyjde, jelikož Sárka začala tento týden kašlat (nastydla se mi, když se celá uřícená při jednom z našich venčení letěla svlažit do ledového vody potoka, kterou mimochodem ještě chlemtala jako o život a já ji z ní nemohla za živého boha dostat ven). Okamžitě jsem tedy Sáře od úterka naordinovala nucený klidový režim, což byl asi největší trest pro nás doma (kdo zažil neposedné nevydováděné dobrmaní štěně, jistě ví, o čem mluvím) a jen doufala, že nachlazení odezní. Naštěstí v pátek, jakoby zázrakem, Sára přestala kašlat, a tak jsem s velkou úlevou spolu s ní, Sendy, mou kamarádkou Petrou a jejím Artem (Sáry bráška Art Anibag) v sobotu brzy ráno mohla vyrazit směr Chomutov.
Sraz jsme měli u Vítka doma, nabrali jsme ho k nám do auta a vyjeli směr hory, kde se nacházel náš dnešní terén pro stopičky. Bodiesek měl bohužel též odpočinkový den, což mi bylo maličko líto, těšila jsem se na něj a jeho vždy skvělý výkon na stopě. Začali jsme tedy se Sendy. Vítek ji našlapal stopu, a tak si holka mohla vyzkoušet po hódně dlouhé době cizí stopičku. Sendy, zrovna tak jako od začátku letošní sezóny, bodovala! Šla skvěle, udělala mi velikou radost, stopa nebyla jednoduchá, byť byla Vítkem přepychově našlapaná, ale Sendy nezaváhala ani na minutu a ukázala nám, že čuchání má v paži. Vítkovo hodnocení, při kterém pravil, že mu udělala vážně radost, potěšilo zase mne.
Jako další pán na holení šel Artík. Ještě nikdy nečichal, a tak to pro něj, a vlastně i pro paničku Péťu, byla úplná stopovací premiéra. Vítek nejprve udělil pár rad, přednesl teoretický výklad, a pak už se šlo na věc. Artísek byl také moc šikovný, okamžitě pochopil, co se po něm žádá a vyčenichal si své první koláčky opravdu krásně. Vítek pochválil za šikovnost i Petru, a tak jsme měli všichni radost, jak nám to jde pěkně od ruky a pejskům od nosu ;o). Poslední na řadu šla Sárinka. Prvně vypracovala svou rovnou stopu. Nebylo to zlé, ale mohlo by to být lepší. Čeká nás ještě dost dlouhá práce. Škoda, že je Vítek tak daleko!
Než jsme skončili se stopami, bylo téměř poledne. Přesunuli jsme se tedy opět k Vítkovi domů a šli vyvenčit pejsky. Tentokrát už všechny čtyři, čili naše černé sourozenecké duo Sendy a Bodieho a naše hnědé sourozenecké duo Sáru a Artíka. Bóďa okamžitě zaplul do naší smečky a zase nás přesvědčil, jak má skvělou povahu, prťouskové ho okamžitě dostali a byl z nich jako u vytržení, byl by z něj skvělý psí „táta“, má tak rád pejsky a jeho srdíčko na dlani ho předurčuje k tomu být skvělým kamarádem. Choval se prostě, jako vždy, skvěle. Shledání se Sendy bylo také plné emocí, je vidět, že náš černý bráška se svou černou sestřičkou se mají vážně rádi. Nu a tak jsme pěkně v poklidné atmosféře venčili ve vysokém osení, které se asi nejvíc ze všeho zalíbilo pejskům, lítali v něm jako splašení, moc se jim líbilo, jak kolem nich všechno šustí. Protože bylo už značné teplo, které chlupáčům ubralo sil rychleji, než jindy, a také proto, že dobrmánky večer čekal ještě jeden sportovní výkon, namířili jsme si to brzy k domovu, kde na nás již čekala Blanka s novým přírůstkem ve smečce Bodieskových, teprve třítýdenním synátorem Oliverem. Olík, pro mě však Pažoutek, je opravdu krásné a šikovné miminko, s Bodieskem jsou velcí kamarádi, a tak si troufám tvrdit, že nám roste další generace kynologů!
Trochu jsme se z počátku strachovali, jak to v panelákovém bytě zvládneme se čtyřma bláznivýma dobrmanama, ale procházka udělala své, a tak se pinčové rozložili pod a kolem jídelního stolu a jen po očku pokukovali, jestli náhodou něco neodpadne a my se tak mohli pustit s klidem do teplého a chutného jídla, které nám přišlo opravdu vhod. Děkujeme, Blani!! Po obědě jsme se akorát přesunuli na velkou postel, kde jsme se svalili a odpočívali, pejsci tedy přímo spali a my dlouze klábosili.
Jen co zalezlo sluníčko, tzn. chvíli po páté hodině, vyrazili jsme směr Otvický cvičák a začali s obranami. Na první kolo nastoupila mimča Sára a Art. Pro Arta s Péťou opět premiéra, pro Sáru a mě první kousání po přezubovací pauze. Artík první zákus koukal, ale už ten druhý se pěkně rozjel a pokračoval v tomto tempu až do konce. Ze svého druhého kola odcházel jako velký obranář. Sára byla skvělá jako vždy, kousání jí evidentně chybělo a je na ní znát, že právě ono bude její královskou disciplínou. Byla prostě moc šikovná a kůžičku si nenechala za nic na světě ujít. Nu a aby to nebylo líto Sendynce, i ona si šla na svého milovaného Vítka zakousat, sice jen jedno kolo a na klín, víceméně pro radost, ale i tak s nasazením jí vlastním. Když jsem jí nandala postroj, vyrazila směr plac jako parní válec. Nu a když tam pak ještě uviděla „jejího“ Vítka, mohla se zbláznit radostí, celá se chvěla a vyváděla jak praštěná. Až jsem se trochu bála, aby ji nekleplo! Ale copak jí to šlo odepřít? Vítka miluje… Tak si dala pár zákusů, Vítek zkonstatoval, že nic nezapomněla a je stále šikovná a ona si svou potěchu opravdu užila. Pešíka si donesla až k auta a tam držela a chrochtala blahem… Po druhém kole miminek jsme se ještě se Sendy, Sárou a Artem chvilku prošli a už nám nezbylo, než se vydat na cestu ku Praze. S Vítkem jsme se při loučení domluvili, že si tuto akci ještě jednou před naším táborem zopakujeme, a pak už jsme nasedli do auta a ujížděli do noci.
Po celém dni na nohou jsem byla opravdu k.o. a přišlo mi proto, že cesta ani neutíká. Celá posádka auta spala a já si říkala- hlavně neusnout! Jsem ale zodpovědný řidič, kdybych cítila, že na mě jde opravdu nevyhnutelný spánek, zastavila bych a dala si přestávku. Naštěstí už jsme vjeli do Prahy a světla mě totálně probrala. Ještě jsme pak na Žižkově vysadili Petru s Artem, kterým děkuji za milou společnost, a pak už hurá k nám. Do postele jsem se dostala až chvilku před půlnocí, a tak si asi umíte představit, že jsem spala ještě dřív, než jsem dolehla. Už teď se ale zase hrozně moc těším, až opět pojedeme směr Chomutov a holky jistě taky, byly tak spokojeně unavené…
Děkuji Vítkovi a Blance za azyl, Vítkův čas, nasazení a věnování se nám a Vás zvu na návštěvu galerií z tohoto úžasného dne. Fotek není mnoho a jsou to opravdu jen momentky, jelikož nám chyběl fotograf, ale i tak děkuji všem, kteří nám přes den sem tam něco cvakli, zejména pak skvělé Jarušce, další Vítkovo nadané žačce. A děkuji i fajnovým lidičkám, kteří s námi tento den cvičili, bylo to s Vámi príma. Takže ještě jednou díky všem zúčastněným, chyběli jste mi, Chomutovská partičko!!!
Sendy stopa zde
Arta stopa zde
Sáry stopa zde
procházka Sendy, Sáry, Bodieho a Arta zde
Sára a Art obrany zde
Sendy obrany zde
2. 4. 2011 Letošní první stopy
Na raném začátku dubna jsme vyrazily s oběma našima dobrmankama na letošní první stopy. Na Sendy čtvrtletí pauza nebyla absolutně znát, snad naopak spíš její výkony klasicky, jako po většině přestávek, ještě více vytříbila. Když naše černoušková viděla stopovací kolík, mohla se uřvat a celá se třásla, jak moc se těšila, až ji konečně vyšlu na vypracování. Od této první letošní stopy je Sendy v naprosto dokonalé formě, čuchá jako o život, se 100% koncentrací a nasazením, naprosto přesně a dokonce i zalehávání předmětů se jí přes zimu rozleželo v makovičce, a tak mi má profesorka dělá vážně radost! Jí dělají radost zase stopičky, a tak jsme spokojeny obě. Na Sendy je vidět, že pro stopování má vážně buňky.
Pro Sárku to byly stopičky, lépe řečeno koláčky, úplně první v životě. Byla jsem hodně zvědavá, absolutně jsem netušila, co od prťouska mohu čekat. Venku na volno si samozřejmě svoje sms zprávičky čte znamenitě a vyčenichá si kdejaký „poklad“, takže mi bylo jasné, že moc dobře ví, na co čumáček má, ale stejně jsem se malé nervozitě neubránila. Naštěstí ze mne po prvním koláčku naprosto opadla. Hnědulka přišla, po krátkých ukázání na masíčko pochopila, a celý kruh důkladně prošmejdila a vyjedla. U druhého koláčku začala jasně rozlišovat pošlapaný prostor a pakliže čumáčkem vyjela mimo, sama se okamžitě vrátila do kruhu. Ke třetímu koláčku už si mě táhla sama, 5 metrů před kolíkem nasála na zemi směr mých kroků a došla až ke koláčku, kde začala zobat dobroty. Jelikož je to kyselinka, není těžké si domyslet, že ji stopy moc baví, v autě vždycky hrozně vyje, když mě sleduje, jak šlapu další koláček. Do dnešních dní dělá i nadále pokroky, vydrží se již déle soustředit na práci, vyhledává systematičtěji a jak panečku funí, hotová parní lokomotiva! Brzy se vydáme na první rovnou stopičku, tak nám držte palce.
Jinak holkám hrozně v motivaci pomáhá to, že jsou dvě. U všeho. Vždycky si strašně závidí, když cvičím s druhou, a o to víc se pak mohou přetrhnout, když je řada na nich. Bohužel to s sebou nese i jeden neduh, demolují… Kufr auta si slečny předělaly k obrazu svému, a tak jsme se konečně rozhoupali ke koupi dvojklece na míru, která nám má právě dnes přijít, už se na ní těšíme jako na smilování boží =o)!
Fotky Sendy z jejích prvních dvou letošních stop jsou zde.
Fotky Sarah z jejích prvních tří koláčků jsou zde.
Obrany s Luďkem Šilhavým - 3/2011 VI.
Další ze série starších fotek z dřívějších březnových obran u Luďka Šilhavého nejen Sáry, ale i dalších pejsků, najdete níže:
Sára (Agamba Anibag) zde a zde (za krásné fotky děkuji kamarádce Draze)
Clea Malimit, Candy Ginger vom Lipizzaner Wappen, Bealy Artep Moravia, NO Aimy a Goddy z Čekynského dvora zde
Fotky z obran - 3/2011 V.
Pár zapomenutých fotek nejen naší Sáry, ale i několika dalších psů, z dřívějších březnových obran u Luďka Šilhavého, Vám nabízíme ke shlédnutí níže:
Sára (Agamba Anibag) zde
Cayman Baskervill Next of Kin, Criss Royal Dux, Crocozula Next of Kin, Cerga Jitřní hvězda, border collie, Ballantines ze Samoty zátiší, Candy Ginger vom Lipizzaner Wappen, Alexa Sheridano le Fano, Jane Nuova Dolce Vita a Lara Vlčí údolí zde
Trénink obran s Luďkem Šilhavým - 3/2011 IV.
Před časem jsme byli se Sárou opět na obranách u našeho figuranta a trenéra Luďka. Jelikož jsem s sebou měla i foťák a mého bratrance Víťu, našeho dvorního fotografa, mohu Vám ukázat fotečky Sáry, abyste viděli, jaké dělá pokroky, ale zrovna tak i fotky pár dalších psů, které jsem na obranách vyfotila.
Fotky Sáry (Agamba Anibag) jsou zde. Za vyfocení mnohokrát děkuji Víťovi!
Fotky Exe ze Svobodného dvora, Cobry od Zrzavé dračice, Blue Roan Deabei, Chrisse z Padoku a NO Aimy jsou zde.
Hrátky s míčky - 3/2011 III.
Ač by někdo mohl namítat, že tato aktualita do výcviku nepatří, já si přesto myslím,
že tu má své místo, neb bez pořádného zájmu o balónek se poslušnosti, a vůbec vše ve výcviku, horko těžko cvičí
(tedy aby to vypadalo k světu)... A proto u Sárinky začínáme budovat závislost na této
kulaté věci se šňůrkou, abychom ji později mohli do poslušnosti začlenit a pomoci si s ní.
Píšu záměrně již závislost, jelikož zájem Sárinka má od mala,
nyní se ho jen snažíme rozvíjet a v podstatě jí do balónku absolutně zmagořit tak,
jako naší Sendy. Ten, kdo ji s míčkem viděl, jistě uzná, že nás čeká nelehký úkol,
protože Sendy chce míček skutečně nejvíc ze všeho na světě, má ho doslova místo mozečku a bez něj
si přijde neúplná (taky asi proto si ho vždycky a všude najde, a pak nedá pokoj, dokud
ho nedostane). Já jsem za tuto její vlastnost ráda, díky ní jsme se u cvičení posunuly někam úplně jinam. U Sendy se mi zkrátka zfanatizování opravdu povedlo! Pevně doufám, že jsem si štěstí nevybrala na ní a na Sárku
nic nezbyde! Zatím mi ale prťous dokazuje, že hozenou rukavici od Sendy sbírá a jde do boje! Její nadšení se
mi velmi líbí, zrovna jako fakt, že automaticky bere prozatím měkkoučký míček, držet šňůrku, což bývá nejčastější zlozvyk,
ji ani nenapadlo (ťuk ťuk ťuk). Naopak zakousne míček a nepustí. Při tréninku, který tu máme vyfocený, se o něj
přetahovala s takovou vervou, až utrhla šňůrku, pašáček. Jó naše holky jsou prostě čertice.
Fotečky Sáry z jejího lovu míčku a následné hry s ním, si můžete prohlédnout zde. A jelikož vše, co děláme s prťouskem,
děláme pochopitelně i se Sendy, aby ji to nebylo líto a nepřišla si odstrčená, nabízíme Vám ke shlédnutí i
její fotečky s jejím smyslem života, pro který by klidně padla. Její snímky jsou zde.
Trénink poslušnosti - 3/2011 II.
Na našem privátním cvičáku v Lázu jsme s oběmi psími holčičkami potrénovaly poslušnosti, především pak chůzi u nohy. Na krásné akční fotky z pod azurové oblohy se můžete podívat níže.
Sáry poslušnosti jsou zde
Sendy poslušnosti jsou zde
Fotky mého teamu jsou zde
Sárinka začíná s obranami - 3/2011 I.
Náš hnědý prťousek začíná poznávat, co že jsou to ty obrany vlastně zač. A jak to tak vypadá, budou jí hódně bavit! Je opravdu moc šikovná a mě nejde jinak, než jí chválit a chválit. Snad její dar ke kousání budeme rozvíjet správným směrem. Fotečky Sarah (Agamba Anibag) z jedněch z jejích prvních obran naleznete
zde. Za vyfocení ještě jednou mnohokrát děkuji mé kamarádce, Draze Maškové! Zde jsou zveřejněny další Sárinky fotky, tentokrát od K9, děkuji autorům!
Nyní následují fotografie ostatních dobrmanů a dvou rotviček, kteří na kousání k Luďkovi také přijeli. Fotky si můžete prohlédnout zde. Vyfocení psi jsou Honey Taffy Rotti Kingdom, Candy Ginger vom Lipizzaner Wappen, Achninn Aam Ebony Queen, Frank Brynal Gold, Tarantula vom Aurachgrund a Borissa Avašír.
Sarah – poslušnost - 2/2011
V únoru jsme pomalu, ale jistě, začaly se Sárou (Agamba Anibag) s prvními krůčky v disciplíně poslušnost. Musím říct, že náš životem překypující prťous je ohromně šikovný! Opravdu mi dělá velikou radost a já pevně věřím, že i nadále bude, jelikož je na ní skutečně dobře vidět, že cvičení má doslova v krvi. Nyní odměňujeme sýrem, na míček budujeme drive mimo výcvik a to hrou, s úvazy začneme později a až teprve po nich, přesněji řečeno, až bude Sára po té kulaté věci šílet jako Sendy, ho zakomponujeme do každého prvku poslušnosti. Zatím celý trénink vedeme hodně formou hry a seznamuje hnědulku s tím, co který povel znamená. Od začátku ale dbáme na přesnost, radostný projev a rychlost. Všechny cviky, které jsme se Sárinkou do tohoto dne procvičovaly, najdete v galerii z tréninků
zde. Jednotlivé fotky jsou vždy opatřeny nadpisem povelu, který je na onom záběru prováděn. No řekněte sami, není Sára prostě talent? Třeba takový povel štěkej pochopila během jednoho ukázání a osvojila si ho za jeden trénink. Přiznávám ale, že ona je hodně ukecaný živočich, takže právě toto až takový problém ani nemohl být. Držte nám, prosím, palečky, ať se i nadále můžeme radovat z pokroků při výcviku, jako doteď.
Takový náš normální tréninkový den… - 11/2010
Od začátku letošního roku jsme při výcviku začali intenzivně spolupracovat s Vítkem Vymětal, majitelem Sendynčina brášky Bodieho. Vítek se stal naším trenérem a zároveň i figurantem. Jeho kvality v roli figuranta je myslím nejlépe možné vidět přímo na Sendynce, která nyní kouše s nehraným opravdovým chtíčem do obran. Při kousání, a ještě více snad při revírech, je nyní vytočená do takových obrátek, že si mnohdy musí ventilovat vzruch a já tak z každého tréninku obran odcházím s několika novými modřinami. Ale čert je vem, hlavní je, že Senduš nyní kouše jak z praku a vášeň při revírech z ní doslova prýští. Vítek jí totiž pomocí nové výcvikové metody, kterou sám vymyslel, naučil, co je to běhat revíry z radosti, nikoli z povinnosti. Ten, kdo viděl Sendy kousat dříve a teď, by ji nepoznal. Do každého zákroku jde s razancí a chutí jí vlastní, má plné a pevné zákusy a vůbec se její projev při obranách značně posunul kupředu. A to není jediné, v čem Vítek naši práci svým vedením zdokonalil. Dalším důkazem jsou stopy. Sendy je nadaný stopař od mala, ale mým nevhodným vedením jsem jí, a díky tomu i sobě, stopy spíše otrávila, byly pro ni stále stejné a nudné. Nyní však, po roce stopařiny s Vítkem, je její práce na stopě plná tahu a snahy jít kupředu. A světe div se, i mě najednou začaly stopy bavit. Bude to asi přenosem pozitivní energie ze Sendy na mě. Už když totiž podávám hlášení na stopě a Sendy zahlédne stopovací kolík, spustí vyštěkání jako na revíru a nepřestane s ním, dokud je pár posledních vteřin před vypuštěním. Jejího pokroku v čuchání si nelze nevšimnout, nejvíce mne však potěšila slova Luďka Šilhavého, který, když ji viděl na naší poslední společné stopě, prohlásil, že ta fena fakt čuchá a ne jen jde po stopě, což je samozřejmě rozdíl. Poslušnosti si cvičím více méně sama, ale i zde nade mnou bdí oko perfekcionalisty Vítka a je kdykoli připraveno mi objektivně sdělit, co bych měla zlepšit. V 99% případů se jedná o mně- tu je to můj ne až tak rovný postoj, tu držení pěstí v krabičkách, jindy zase správná pozice před Áčkem… To se pak člověku hnedle lépe cvičí, když ví, že každý jeho pohyb je pod ostřížím dohledem trenéra, jemuž nic neunikne =o)! Ještě štěstí, že Sendy pojala poslušnosti za svou královskou disciplínu, jinak by to pro mě, coby psovoda, byl asi velký nervový výkon. Za všechno toto vedení bych Vítkovi chtěla poděkovat, věnuje se nám absolutně nezištně a se zápalem, do něhož pokaždé vkládá kus sebe. Jde mu o to, abychom byly nejlepší a dělá pro to maximum… Takže, Vítku, DĚKUJU!
A nyní dost řečí! Fotky z našeho jednoho společného tréninkového dne jsou
zde. A jak jsem slíbila v novinkách, je
zde také foto reportáž Sendynčiny bez mála osmileté maminky Britty, která stále pro radost pracuje. A její dcera, Sendynky polosestra Růženka, již také zpravuje kondici po nedávno odchovaných štěňátkách, její fotky naleznete
zde.
Obrany II. - 10/2010
Na Vlastu Knihu koušeme s menšími či většími pauzami již téměř rok. V poslední době jsme však jeho pár tréninků vynechali, a tak jsme vše museli honem napravit! Začátkem října jsme tedy vyrazili do Křenice, kde Vlasta celý víkend figuroval, a my nemohli chybět. Pár Sendynčiných nejvydařenějších fotek z jednoho kola tréninku naleznete
zde.
Obrany - 9/2010
Každý víkend se Sendy pravidelně koušeme na našeho skvělého figuranta, Vítka Vymětala, a jsme s jeho prací nadevše spokojeni, nedáme na něj ani v nejmenším dopustit! Kvůli zkouškám jsme však od září letošního roku začali docházet na kousání i za dalším figurantem, Jirkou Labutou. Jirka nám v trénincích vychází maximálně vstříc a my mu za jeho pochopení a snahu velice děkujeme! Zde naleznete naše nejnovější fotografie z tréninků obran na Jiřího Labutu v Sadské.
2. 7. - 6. 7. 2010 Výcvikový mini tábor Černých démonů v Lázu
Náš historicky první tábor, přesněji mini tábor, proběhl začátkem července na naší chalupě v Lázu. Figurantem nebyl nikdo jiný, než náš nadaný kamarád Vítek Vymětal. Ujal se nás i po stránce stop a já si vzala na starosti poslušnosti. Nešlo o žádnou velikou akci, spíše jsme testovali způsobilost našeho nápadu, která se nám báječně prokázala a do dalších plánovaných akcí nám tak již nestojí nic v cestě. A kdo všechno si s námi tentokrát zacvičil? Samozřejmě naše Sendy / Baby Brittannica di Brittasgang, dále Bodie Proffi di Brittasgang a prvně i Agbárek / Caesarion Halit Paša (na podzim do našich skromných řad přibereme ještě jednu naší kamarádku se svou dobrmanní holčičkou, takže budeme v pěkném sudém počtu). Tábora se však nezúčastnili jenom pejsci, ale i jejich rodiny. Sendy přijela pochopitelně s naší smečkou a do ní patřil i můj bratránek Víťa, který se spolu s mou mamkou stal po dobu výcviku naším hlavním dokumentátorem- udělali nám spousty krásných fotek a videí. Bodie s sebou přibral své páníčky Vítka a Blanku a Agbárek svou majitelku Janu i s jejími dvěmi dceruškami Martinkou a Kristýnkou. Byla jsme slušná banda. Cvičili jsme opravdu svědomitě a zapáleně, dokázali jsme projet takřka vše- přes stopy, poslušnosti a revíry až k obranám.
Nebudu tu výcvik dlouze popisovat, nejlépe za něj mluví námi pořízené fotky.
A že naše snažení a výcvik nese ovoce nám 25.7. potvrdil Vítek se Sendynčiným bráškou Bodieskem. Kluci totiž složili svou další zkoušku podle mezinárodního zkušebního řádu, tentokrát IPO V. Moc oběma šikulům gratulujeme a držíme pěsti, aby jim letos vyšla jejich spanilá jízda výcvikem, jež si naplánovali.
A nyní ony zmiňované galerie:
Společné fotky všech účastníků a fotky znavených, ale spokojených pejsků jsou zde.
Fotky ze stop naleznete zde.
Fotky revírů naleznete zde.
Fotky z poslušností naleznete zde.
Fotky z obran naleznete zde.
KVĚTEN - ČERVEN 2010 Vkládáme nové fotografie
Dnes Vám přinášíme souhrn Sendynčiných fotek z květnových a červnových tréninků obran s naším figurantem Vlastou Knihou. Fotogalerii naleznete zde.
7. - 9. 5. 2010 Černí démoni - výcvik v Lázu
Přinášíme fotečky z výcviku naší nově vzniklé skupiny zvané Černí démoni, do které patří prozatím Sendy a Bodie. O víkendu jsme cvičili jak jinak
než obrany, při nichž jsme pokřtili naše nové kůly na úvazy, jsou naprosto perfektní! Na cvičáku nám navíc přibyla i buňka, do níž můžeme uschovávat
výcvikové náčiní a v případě deště se do ní uchýlit i my. Dále jsme se věnovali stopám a to nově i v pátek po příjezdu. Ani poslušnosti jsme
nenechali ležet ladem. Fotky z výcviku Sendy a Bodieho najdete zde.
23. - 25. 4. 2010 Výcvikový víkend v Chomutově
Níže přidáváme odkazy na fotogalerie z výcvikového víkendu stráveného s Bodiesky v Chomutově. Najdete mezi nimi nejen odkazy na výcvikové fotky, ale i odkazy na modelkovské fotky brášky naší Sendy, tzn. Bodieho Poffi di Brittasgang a dále taktéž pózující fotky Grinda Restless Heart, který ku příležitosti naší návštěvy v jejich kraji dorazil na focení. A nakonec nezůstalo jen u něj, pěkně si s námi na Vítka i zakousal a my máme velikou radost, že se díky němu opět rozrostla skupina pravidelných klientů našeho šikovného figuranta. Aby fotogalerií nebylo málo, umísťujeme k nim i kouzelné fotky boxeřích dvoudenních miminek, které jsme ten víkend také byli fotit. Jde o vrh A ch.s. Common Sense, jehož rodiči jsou GCH. Arp Corado Next of Kin a Alva Starbox. Jde o úžasné spojení, v němž se narodilo 5 skvělých chlapečků. Dva z nich jsou ještě k maní, proto Ti z Vás, kteří se poohlížejí po novém přírůstku do rodiny, či nadějném partnerovi k výcviku, neváhejte a kontaktujte chovatelku
Vlastu Jiránkovou.
Fotky vrhu A Common sense najdete zde.
Fotky modela Bodieho najdete zde.
Fotky modela Grima najdete zde.
Fotky Sendy a Bodieho z cekého víkendu najdete zde.
A teď fotky z nedělních obran ostatních Vítkových klientů, které najdete zde. Vítek je trenérem celkem 4 dobrmanů, 2 boxerů a 2 německých ovčáků. Mezi dobrmany patří samozřejmě Bodie a Sendy, dále pak Grim a posledním dobrmanem je pak dobrmanka Agáta. Do skupiny boxerů patří šikovná Alva, která si ale momentálně užívá mateřské povinnosti, a proto její fotky mezi ostatními nenajdete, a pak dvouletý velikán Drak. Němečtí ovčáci jsou zastoupeni profesorem Barem a toto duo uzavírá fenečka Jenny, kterou jistě najdete na fotkách z našich dalších společných obran.
BŘEZEN - DUBEN 2010 Jarní obrany
Fotografie z jarních obran v Říčanech, které figuroval Vlasta Kniha, jsou níže:
Sendynčiny fotky ze samostatných tréninků najdete zde.
Fotky z tréninku s Brittou a Růžou najdete zde.
Fotky Karis a Gastona najdete zde.
1. - 5. 4. 2010 Velikonoční VIP výcvikový víkend = VVVV
S našimi výbornými kamarády Bodiesky všichni moc rádi nejen trávíme čas, ale i cvičíme,
a tak jsme se rozhodli, že naše společné hobby budeme dále rozvíjet a při této příležitosti tak letos prvně v rámci poslušností a stop
oprášíme naše výcvikové dovednosti, které přes dlouhotrvající nepřízeň počasí usnuly zimním spánkem. A věnovali jsme se i rozjetým obranám,
protože by byl hřích nechat ležet ladem Vítkovo figurantské umění. Na termínu prodlouženého Velikonočního víkendu jsme se s Bodieskovci domluvili
již na naší únorové návštěvě u nich. Nyní byla řada s pozváním na nás, a tak byla naše veliká výcviková akce situována k nám na chalupu,
kde máme pro výcvik navíc i ideální podmínky, ať už v podobě soukromého cvičáku, či blízkých prostorných luk ke stopování.
Chomutovská rodinka přijela již ve čtvrtek večer. Aby si sebe pejsci aspoň maličko užili,
rozhodli jsme se tento den věnovat procházce, při níž naši chlupáči popustili opratě svému řádění. Večer, spíše v noci, jsme pak my páníčci
příjemně poseděli. Druhý den jsme díky tomu nebyli právě nejčilejší ranní ptáčata, ale Šůša a Bobán (to jsou přezdívky našich psích miláčků)
nás dlouho lelkovat nenechali… Páteční a vůbec celkový výcvik jsme započali obranami (zde a vůbec po celou dobu kousání šlo o budování drivu
na úvazu), po nichž následovalo společné focení našich sourozenců. Po obědě jsme pak zapózovali i my lidé a odpoledne byly na programu stopy,
které jsme pojali zlehka, když pejsci takovou dobu stáli. Šlápli jsme jim rovné kratší úseky, abychom je neotrávili hned na samotném startu.
Druhý den, čili v sobotu, jsme se hned po ránu vrhli na poslušnosti. Trénovali jsme hlavně chůzi a její celkovou přesnost, polohy, obraty,
odkládání za pochodu, kontakt na psovoda a Bodiesek si i pro radost skočil metrovku. Po celou dobu na nás dohlížela naše první dobrmanka Sendy I.,
jejíž hrobeček je právě na našem cvičáku a najdete ho i na fotce. Odpoledne jsme pak opět kousali. V neděli byly první na paškále zase
poslušnosti. Tentokrát jsme si pěkně zaskákali- skok vysoký jde našim klokánkům náramně a nad krásnou překážkou, kterou nám vlastnoručně
vyrobil můj taťka, tvoří nádhernou dekoraci. Sendynka k přeskoku přidala i aport přes překážku. No a protože Vítkova žena Blanička
je zrovna jako můj tatík nesmírně manuálně zručná, tak nám pro změnu ona vyrobila jednu vyštěkávací a pět malých obíhacích přenosných maket.
Během druhého kola poslušností jsme se tak mohli zaměřit i na obíhání maketek a celkově na nácvik revíru, přičemž jsme Blančin výtvor náležitě
pokřtili. Myslím, že se zástěny spolu s překážkou moc povedly, vypadají jako originály- můžete sami posoudit na fotkách našeho výcvikového placu,
které jsme během tohoto dne také pořídili. Mimochodem po tomto víkendu jsou po pomoci našich přátel již vykopány i díry, do nichž se zapustí
kůly na úvazy a pak nebude mít náš cvičák nejmenší chybku a bude stačit z vybavení doplnit jen Áčko a kladinu. Inu, máme na něm skutečně
skvělé zázemí!
Nedělní odpoledne opět patřilo stopičkám, kde jsme se zaměřili na správné načuchání
nášlapu a samotný východ z něj, na němž moc záleží- bez správného a přesného začátku nemůže být stopa ani dobře vypracována,
tudíž jsme se soustředili na základy stopování. V galerii z tohoto dne naleznete i pár domácích odpočívacích a spinkacích fotek našich
utahaných pejsků. Poslední den, tzn. pondělí, jsme opět kousali a odpoledne čuchali. Ve stopách jsme si vyzkoušeli motivační stopičky a
u obran jsme byly opět na úvaze. Vítek je skutečně moc šikovný figurant a jediné, čeho lituji je, že bydlí tak daleko… Co by figuranta
ho opravdu vřele doporučuji! Není problém, aby si na něj zajel zakousat kdokoli a pokud je navíc ještě z okolí Chomutova, má vyhráno,
neboť může dojíždět pravidelně. Takovým lidem tiše závidím!
Ale zpět k našemu VVVV. Celé čtyři dny byly báječné a každý si z nich jistě hodně odnesl. Osobně doufám, že Sendynka si odnesla víc než jen své letošní první klíště! A teď už fotečky, které najdete
zde.
21. - 22. 11. 2009 Seminář s Luďkem Šilhavým
Já a Sendy jsme se zúčastnily v pořadí třetího výcvikového semináře Luďka Šihlavého. Naše fotografie z této akce naleznete
zde.
PODZIM 2009 Tréninky
Fotografie Sendy z podzimních tréninků naleznete
zde.
LÉTO - PODZIM 2009 Semináře K9 v Říčanech
Fotografie Sendy ze seminářů Luďka Šilhavého v Říčanech naleznete
zde.
18. 7. - 2. 8. 2009 LVT K9 Jelenec (SK) III.
Fotografie Sendy z letního výcvikového tábora Luďka Šilhavého v Jelenci na Slovensku naleznete
zde.
12. 7. 2009 Trénink obran v Mělníce
Fotografie Sendy z tréninků obran v Mělníce naleznete
zde.
LÉTO 2009 Trénink obran a poslušnosti v Mělníce
Fotografie Sendy z tréninků obran a poslušností v Mělníce naleznete
zde.
25. 4. 2009 Trénink stop v Lázu
Fotografie Sendy z tréninků stop v Lázu naleznete
zde.
13. 4. 2009 Trénink stop v Lázu
Fotografie Sendy z tréninků stop v Lázu naleznete
zde.
JARO 2009 Trénink obran v Mělníce
Fotografie Sendy z tréninků obran v Mělníce naleznete
zde.
25. 10. 2008 Zkouška ZPU1
Fotografie Sendy ze zkoušky ZPU1 naleznete
zde.
12. 10. 2008 Bonitace DKČR
Fotografie Sendy z bonitace DKČR naleznete
zde.
27. 6. - 20. 7. 2008 LVT K9 Jelenec (SK) II.
Fotografie Sendy z letního výcvikového tábora Luďka Šilhavého v Jelenci na Slovensku naleznete
zde.
LÉTO 2008 Tréninky obran, poslušností a stop
Fotografie Sendy z tréninků obran, poslušností a stop naleznete
zde.
24. 5. 2008 Zkouška BH
Fotografie Sendy ze zkoušky BH naleznete
zde.
11. 5. 2008 Zkouška ZOP
Fotografie Sendy ze zkoušky ZOP naleznete
zde.
JARO 2008 Trénink obran v Dobřejovicích
Fotografie Sendy z tréninků obran v Dobřejovicích naleznete
zde.
2. - 3. 2. 2008 Trénink stop v Lázu
Fotografie Sendy z tréninků stop v Lázu naleznete
zde.
PROSINEC 2007 Trénink poslušnosti v Lázu
Fotografie Sendy z tréninků poslušnosti v Lázu naleznete
zde.
PODZIM - ZIMA 2007 Trénink obran v Dobřejovicích
Fotografie Sendy z tréninků obran v Dobřejovicích naleznete
zde.
15. 9. 2007 Trénink poslušnosti v Lázu
Fotografie Sendy z tréninku poslušnosti v Lázu naleznete
zde.
25. - 31. 8. 2007 LVT K9 Jelenec (SK)
Fotografie Sendy z letního výcvikového tábora Luďka Šilhavého v Jelenci na Slovensku naleznete
zde.
6. 6. 2007 Kurz poslušnosti ZKO Háje - pokročilí
Fotografie Sendy z kurzu poslušnosti pro pokročilé v ZKO Háje naleznete
zde.
11. 3. 2007 Základní kurz poslušnosti ZKO Háje II.
Fotografie Sendy ze základního kurzu poslušnosti v ZKO Háje naleznete
zde.
25. 2. 2007 Základní kurz poslušnosti ZKO Háje I.
Fotografie Sendy ze základního kurzu poslušnosti v ZKO Háje naleznete
zde.
