Agamba Anibag - rodiče


CH. ISMÉNA HALIT PAŠA   * 20.1.2006  † 10.4.2013 (komplikace ve 49. dni březosti)
(Ich. Pimm´s Number One iz Doma Domeni x Ch. Galanthus Nobilis Bretagne)


Výstavy:
Šampion ČR, Klubový šampion DKČR, Kombi vítěz + Nejlepší obranář
čekatel Šampiona práce ČR

3x CAC (CZ), 2x CACT (CZ)

Zkoušky:
BH, IPO1, IPO2, IPO3 (99-89-95)


Závody a Mistrovství:
Mistrovství republiky ve výkonu dobrmanů dle IPO 3 2009 - 3. místo, Nejlepší obrana
účastník Mistrovství světa ve výkonu dobrmanů dle IPO 3 2010 & 2012
Výběrový závod na MR a MS všech plemen dle IPO 3 2011 - 3. místo, CACT (90-92-96)
Mistrovství republiky ve výkonu dobrmanů dle IPO 3 2011 - 2. místo,
Nejlepší poslušnost a Nejlepší obrana
Mistrovství republiky všech plemen dle IPO 3 2011 - 6. místo, CACT (88-91-98),
2. Nejlepší obrana mistrovství
CACIT dle IPO 3 2012 - 12. místo (76-95-94)

Svod a bonitace:
Svod dorostu- 5C
D ZTP V 1A

Zdravotní vyšetření:
RTG DKK 0/0 (CZ), HD A (D)
Sono a RTG srdce – neg. bez nálezu DCM (CZ 2010)



Charakteristika:

        Isména Halit Paša, fena s velkým F, která se rodí jedenkrát za x let, pokud máte vůbec to štěstí! Troufám si tvrdit, že doposud osobně neznám druhou takovou, dokonce i většina dobrmanů, samců, by ji mohla závidět. Měla jsem možnost poznat ji jak na poli závodním, tak tréninkovém a dokonce i ve volném čase a musím říct, že mě vždy, ve všech těchto různých fázích, svým projevem uchvátila. Při jejích poslušnostech se mi až tají dech. Za každých okolností vždy 200% koncentrace na psovoda, Isa na své psovodce a majitelce, Gábině Macounové, doslova visí, mnohdy nejen pohledem, ale mezi cvičebními prvky v době „volna“ i celým tělem. Cvičí s velikým nasazením a přesto skvělou přesností. A je jedno, jestli jde o závod, nebo o trénink, podává prostě po celou dobu radostný bleskurychlý výkon svou kvalitou právem hodný sportovní špičky. U jejího cvičení nemá divák sevřené půlky, jestli ten či onen cvik splní, ale naopak si užívá krásné představení dokonalé souhry psa a psovoda. A že se na holky krásně dívá, není jim co vytknout!
        U obran jde z Ismény až strach. Je tak opravdová! Při kousání je nejlépe vidět její pravý naturel. Je tak strašně tvrdá, neohrožená, sebevědomá, necítí bolest (Gába o ní říká, že je jak pitbul), kouše na plno, srdíčkem, a dává do toho vše, má pevné plné zákusy, je živá, hbitá, mrštná, energická, inteligentní, bojuje až do konce, nemá problém vzít za živé, nikdy se nevzdává, je to prostě rozený obranář srdcem a já na ní jasně vidím, po kom Sára svou lásku k obranám podědila. Ale nemyslete si, že je to nějaká zlá fena, tak to vůbec není! Mimo plac je to nejhodnější zvíře, naprosto vyrovnané a pohodové. Přesto, že je výrazně vzrušivá a za každé okolnosti především klubíčko nevyčerpatelného temperamentu a přemíru energie stále projevuje, je to svým založením opravdu hodný pes. Nepere se s jinými psy, nemusí si nic dokazovat a má ráda lidi. Sice nestojí o mazlení s cizími, nemá prostě zapotřebí nějakého dlouhého ňuhňání kde s kým, zrovna jako Sára, ale svou rodinu, především svou paničku, se kterou také spí v posteli, nadevše miluje. Pamatuji si na naše první setkání… Když jsem vstoupila do vchodových dveří u Gabči doma, neodbytně a bujně mi hupla do náruče zrovna tak, jak to teď dělá naše Sára, zasypala mě přívalem pusinek a hopsání, zaplavila vlnou pozitivní energie, která z ní stále sálá, a šla si po svém… Po horlivém přivítání jsme pak o ní zbytek návštěvy ani nevěděli, jak byla doma hodná. Její povaha je pro mě prostě dokonalá, ideální dobrmaní prototyp, takhle já si představuji pravého dobrmana. Sice to asi není pes úplně pro každého, ale lze s ní v pohodě vyjít i v reálu, i když takového psa by mimo výcvikový plac byla vážně škoda. A nejedná se pouze o udělaného psa, v Ise „TO“ prostě je, ona je zkrátka taková, zrovna tak jako nejde o náhodný produkt. Z vyprávění o Isménině mamce Nuse (Galanthus Nobilis Bretagne), je jasně vidět, že tahle ruská krev, takřka lze říct mateřská linie, se povedla, neb i Nusa si byla s Isou v mnohém podobná. Podle Luďka Šilhavého, který Nusu cvičil, to byla dobrá fena, na obraně zabiják a mimo plac nejhodnější dobrman.
        A Isa je i hezká! Nejhezčí je na ní asi její nádherná hlava ruských linií se skvěle tmavým okem. Tmavá barva srsti vysoké kvality s jasně ohraničeným červeným pálením. Krásný pohyb. Pevné, osvalené, harmonické tělo, dobrá síla kostry. Dokonalá záď, pevný silný krk. To vše jsou superlativy, kterými se může pyšnit. Prostě Isména se povedla v mnoha směrech a co je hlavní, předává to i svým dětem. Jsem moc hrdá na to, že právě ona je maminkou naší druhé a třetí dobrmanky, Sáry a Sukie. A obvzlášť se Sárou se holky nezapřou, naše malá hnědá divoženka je jako když mamče Ise ze zadku vypadla, jak podobou, tak hlavně povahou, a já jsem tomu moc ráda.








ADDI VOM NEULAND   * 18.3.2004  † 28.7.2015 (stáří)
(Curd von der Urftquelle x Biona von Kathago)


Zkoušky:
BH, AD

Bonitace:
D ZTP SG 1A

Zdravotní vyšetření:
HD A (D)



Charakteristika:

        Sářina tatínka Addiho jsem měla tu čest také osobně poznat a jsem tomu velice ráda! Moc se povedl, jak povahou, tak překvapivě i exteriérem. Další výjimečný Pan pes a já tento titul užívám skutečně velmi uvážlivě... Jeho charakteristiku lze shrnout do jedné věty- doma pro svou rodinu největší miláček, pro svého pánečka Michala by se rozkrájel, na cizí pohodář ovšem na place a zejména na obranách sebevědomý zlý ranař, který to myslí sakra vážně. Rovněž, jako Isména, obrany miluje a je v nich perfektní, narodil se s darem zákusu - pevným, plným a klidným. Já i Gábina jsme se ho při nich až bály, jak byl opravdový, mě dokonce málem cvaknul. V poslušnostech se projevuje jeho vysoký temperament, inteligence, ochota ke spolupráci a chuť k akci. Ač sám je německý pracák a jeho krev dozadu je stejná, je opravdu moc krásný! Pyšní se přepychovou hlavou, silnou kostrou, rovnými pevnými zády, kvadratickým formátem kompaktního těla, skvělým úhlením končetin, především pak těch zadních, střední výškou... A vede skutečně prvotřídní prověřenou dlouhověkou německou pracovní krevní linii, kupříkladu jeho tatínek Curd v.d. Urftquelle, byl fenomenální dobrman a plemeník. Navíc navzdory jeho nesporným kvalitám nebyl v chovu hojně využíván, protože není moc známý (jeho majitel s ním nedělá klasický sportovní výcvik, ale naopak praktický), což pro jeho potomky znamená další veliké plus - nepříbuznost na ostatní linie.